Zákon kterým se mění předpisy o ukládání peněz soudních chráněnců.

Ustanovení § 194 zákona o soudním řízení v nesporných věcech právních (zákona o nesporném řízení) se mění a zní takto:

Ustanovení § 295 zák. čl. XX/1877, o úpravě věcí poručenských a opatrovnických, ve znění § 13 zák. čl. VI/1885 a § 10, č. 2 zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 391 Sb., se mění a zní takto:

Peněžní ústav, který není národním podnikem nebo za jehož vklady nepřevzal plné a neodvolatelné ručení stát, země, okres nebo obec, je povinen k zajištění peněz soudního chráněnce, uložených u něho jako vklad, složiti na výzvu soudu u některého z míst uvedených v odstavci 2 ve výši vkladu dluhopisy vnitřního státního dluhu nebo tuzemské cenné papíry postavené jim podle zvláštních právních předpisů na roveň co do ukládání peněz soudních chráněnců.

Cenné papíry lze složiti u poštovních spořitelen, u některého zemského peněžního ústavu nebo u místa, které k tomu určí orgán, jehož revisím je peněžní ústav podroben podle platných předpisů, nebo ministerstvo financí. Cenné papíry takto složené jsou osvobozeny od depositního poplatku.

Peněžní ústav je povinen v neprodlužitelné lhůtě jednoho měsíce od doručení výzvy předložiti soudu osvědčení příslušného revisního orgánu nebo místa, které k tomu určí ministerstvo financí, o splnění této povinnosti.

Hodnota složených cenných papírů se počítá podle jejich úředního záznamu v den, kdy byly složeny, a není-li ho, podle úředního záznamu nejblíže předcházejícího.

Nebylo-li osvědčení podle § 3, odst. 3 včas předloženo, postará se soud o jiné uložení vkladu.

Dozírati na řádné splnění povinností uložených peněžním ústavům v § 3 náleží též příslušným revisním orgánům.

Oznámení o porušení ustanovení § 3 jest učiniti ministerstvu financí (§ 6, odst. 3).

Osvědčení podle § 3 a podání zákonných zástupců nebo peněžních ústavů ve věcech uložení peněz soudních chráněnců jsou osvobozena od poplatků.

Porušení povinností uložených v § 3 trestá, není-li čin přísněji trestný, okresní národní výbor jako správní přestupek pokutou do 50.000 Kčs; pro případ nedobytnosti pokuty vyměří se zároveň náhradní trest vězení podle míry zavinění do 6 měsíců.

Porušila-li povinnost uloženou v § 3 právnická osoba, odpovídají trestně osoby, ze kterých se skládá orgán, který je podle zákona povolán ji zastupovati, ačli nedokáží, že je nestihá zavinění.

Přestupky se stíhají jen na návrh ministerstva financí. Návrh může býti odvolán do vyhlášení nálezu.

Dohody, kterými se placení pokut přesunuje zcela nebo zčásti na jinou osobu, jsou právně neúčinné.

Jak se počítá hodnota složených cenných papírů (§ 3, odst. 4) po dobu omezení stanoveného v § 19 dekretu presidenta republiky ze dne 20. října 1945, č. 95 Sb., o přihlášení vkladů a jiných peněžních pohledávek u peněžních ústavů, jakož i životních pojištění a cenných papírů, ustanoví ministr financí vyhláškou uveřejněnou v Úředním listě republiky Československé.

Vládní nařízení ze dne 25. června 1925, č. 154 Sb., kterým se provádí § 10 zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 391 Sb., jímž se mění některá ustanovení o poručenstvu a opatrovnictví, vládní nařízení ze dne 7. února 1929, č. 16 Sb., kterým se dále provádí § 10 zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 391 Sb., a ustanovení § 202, odst. 2 zákona o nesporném řízení se zrušují.

Ustanovením § 1 se nemění nic na uložení hotovostí chráněnců v sirotčích pokladnách. Nedotčeno zůstává i ustanovení § 1, odst. 2 zákona ze dne 16. října 1946, č. 193 Sb., o úpravě některých poměrů sirotčích pokladen.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem financí.