Dekret presidenta republiky o přechodné úpravě právních poměrů Národní banky Československé.

Národní banka Československá se sídlem v Praze vykonává činnost cedulové banky na celém státním území.

Slovenská národní banka v Bratislavě se stává oblastním ústavem Národní banky Československé a označuje se jako „Národná banka Československá, oblastný ústav pre Slovensko“.

Pokud se v předpisech z doby nesvobody mluví o Slovenské národní bance, třeba tím rozuměti Národní banku Československou.

Národní banka Československá vykonává svoji činnost v zemích České a Moravskoslezské podle zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb., o akciové bance cedulové, ve znění předpisů tento zákon měnících a doplňujících, a na Slovensku podle ustanovení vládního nařízení ze dne 4. dubna 1939, č. 44 Sl. z., o Slovenské národní bance.

Národní banku Československou spravuje dočasná správa, jmenovaná vládou po dohodě se Slovenskou národní radou.

Na dočasnou správu Národní banky Československé přecházejí všechny povinnosti a práva zákonných (statutárních) orgánů Národní banky Československé a Slovenské národní banky.

Vláda se zmocňuje, aby provedla nařízením majetkové sloučení obou složek cedulového ústavu.

Ustanovení zákona č. 347/1920 Sb. ve znění předpisů tento zákon měnících a doplňujících a vládního nařízení č. 44/1939 Sl. z., pokud odporují ustanovením tohoto dekretu, se zrušují.

Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.