Vyhláška ministerstva financií České socialistické republiky kterou se provádí zákon České národní rady o notářských poplatcích

Notářské úkony a sazby poplatků, které se za ně vybírají, jsou uvedeny v sazebníku notářských poplatků za úkony (příloha).

Jde-li o smlouvu o výměně„ nemovitostí, je základem poplatku cena nemovitosti, jejíž cena je nejvyšší.

Je-li předmětem notářského úkonu opětující se plnění, je základem poplatku součet cen všech opětujících se plnění. Jde-li o plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, považuje se za jeho cenu pětinásobek ceny ročního plnění. Totéž platí o ceně práv, která lze vykonávat opětovně.

Nelze-li cenu předmětu notářského úkonu určit, je základem poplatku cena 3000 Kčs.

Převod nebo přechod nemovitosti je úplatný tehdy, jestliže úplata za nemovitost byla skutečně poskytnuta nebo je-li nabyvatel zavázán ji poskytnout. Přitom je nerozhodné v jakém plnění a v jaké výši se úplata poskytuje.

Nabývá-li spoluvlastník při reálném rozdělení společné nemovitosti její část v ceně převyšující hodnotu jeho podílu, považuje se nabytí nemovitosti nad tuto hranici, pokud je úplatné, za úplatný převod nemovitosti.

Pro zjištění výše základu poplatku je rozhodná cena nemovitosti ke dni, kterým vlastnictví k ní přešlo.

Ustanovení § 2 odst. 2 o určení ceny opětujícího se plnění platí obdobně.

Majetkem se pro účely notářských poplatků z dědictví rozumějí věci, pohledávky a jiná

Z nemovitého majetku, který je v tuzemsku, se vybírá poplatek bez zřetele na státní příslušnost nebo bydliště zůstavitele; z nemovitého majetku, který je v cizině, se poplatek nevybírá.

Byl-li zůstavitel v době své smrti československým státním občanem, vybírá se poplatek z veškerého jeho movitého majetku včetně movitého majetku, který je v cizině. Nebyl-li zůstavitel v době své smrti československým státním občanem, vybírá se poplatek z jeho movitého majetku, pokud je v tuzemsku.

Ustanovení odstavců 2 a 3 platí, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.

Základem poplatku je cena dědického podílu každého dědice po srážce dluhů zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí, dále přiměřených nákladů spojených s pohřbem zůstavitele a ceny jiných povinností uložených v řízení o dědictví, jakož i po srážce dědické dávky, které se musí prokazatelně platit jinému státu z majetku v cizině, byl-li též předmětem poplatku.

Do základu poplatku se nezapočte cena pozemků a hospodářských budov užívaných socialistickou organizací podle zvláštních předpisů.1)

Ustanovení § 2 odst. 2 o určení ceny opětujícího se plnění platí obdobně.

Poplatník je povinen ohlásit k vyměření poplatku ve lhůtě stanovené zákonem i majetek,. který státní notářství v řízení o dědictví neprojednává.

Ohlášení není třeba, jestliže byl ve lhůtě stanovené zákonem sepsán podle notářského řádu protokol o předběžném šetření nebo protokol o projednání dědictví, a obsahuje-li protokol potřebné údaje o majetku zůstavitele.

Poplatek z darování se vybírá z nabytí vlastnictví, pohledávek a jiných majetkových práv, pokud k němu dochází zcela nebo zčásti bezúplatně, a z jiného majetkového prospěchu na základě právního úkonu. Plnění na základě zákonné povinnosti není předmětem poplatku.

Nabývá-li spoluvlastník při reálném rozdělení společné věci mezi spoluvlastníky věci její část v ceně převyšující hodnotu jeho podílu bez úplaty, považuje se bezúplatné nabytí věcí nad tuto hranicí za darování.

Poplatek se vybírá i z movitých věcí darovaných z ciziny nabyvateli v tuzemsku nebo

U movitých věcí převedených bezúplatně z ciziny se od ceny věci odečítá clo zaplacené při dovozu.

Ustanovení § 2 odst. 2 o určení ceny opětujících se plnění platí obdobně.

Ustanovení § 6 odst. 2 platí pro poplatek z darování obdobně.

Ohlásí-li poplatník skutečnost, která je předmětem poplatku a k níž došlo na základě listiny, je současně s ohlášením povinen předložit státnímu notářství i prvopis této listiny s jejím opisem.

Má-li ohlašovací povinnost více osob, stačí, splní-li ji alespoň jedna z nich.

Písemné ohlášení učiněné ve lhůtě nepříslušnému státnímu notářství se považuje za učiněné státnímu notářství příslušnému. Ohlášení se postoupí příslušnému státnímu notářství.

Ohlašovací povinnosti nepodléhá majetek, který je od poplatku z dědictví nebo z darování osvobozen.

Nepřevyšuje-li notářský poplatek částku 1000 Kčs, platí se kolkovými známkami. Je-li poplatek vyšší než 1000 Kčs, popřípadě nebyl-li poplatek v kolkových známkách včas zaplacen, platí se na účet okresního soudu, v jehož obvodu je státní notářství, jež poplatek vyměřilo; na účet tohoto okresního soudu se platí poplatky z prodlení a náhrady nákladů bez zřetele na jejich výši.

Má-li být vrácen poplatek (přeplatek poplatku) zaplacený kolkovými známkami, zašle státní notářství opis pravomocného rozhodnutí o jeho vrácení Obvodní finanční správě v Praze 1, která příslušnou částku vrátí.

K vyměření poplatku je příslušné:

K vyměření penále a k určení výše náhrady nákladů je příslušné státní notářství, které poplatek vyměřilo.

Při převodu nebo přechodu vlastnictví obytného domu4) s nejvíce třemi byty, u kterých úhrn podlahové plochy obytných místností5) nepřesahuje 180 m2, se sazby poplatku podle § 23 odst. 5 zákona nezvyšují.

Při převodu nebo přechodu vlastnictví rodinného domku, rekreační chaty a zahrádkářské chaty, rekreačního domku a rekreační chalupy nebo obytného domu uvedeného v § 14, se při převodu nebo přechodu pozemků těmito budovami zastavěných, popř. přilehlých pozemků, nepřesahuje-li úhrnná výměra těchto pozemků výměru stanovenou v § 200 občanského zákoníku, sazby poplatku podle § 23 odst. 5 zákona nezvyšují. Při překročení této výměry se vybere zvýšený poplatek z úhrnu výměr všech těchto pozemků.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1985.