Zákon o některých opatřeních v občanských věcech právních.

Uplatní-li se nárok, který se promlčel před 1. lednem 1946, soudně do jednoho roku ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, nepřihlédne soud k námitce promlčení, nebyl-li nárok uplatněn včas z důvodu tlaku okupace anebo národní, rasové nebo politické persekuce, zejména proto, že věřitel nebo dlužník byl pro některý z těchto důvodů nepřítomen anebo zbaven osobní svobody nebo práva nakládati se svým majetkem. Stejně platí o nárocích, které se promlčely po 1. lednu 1946, jestliže překážky, které bránily včasnému uplatnění nároku, pominuly teprve po uplynutí promlčecí doby.

V případech, kdy překážky, které bránily včasnému uplatnění nároku, pominuly teprve po dni, kdy tento zákon nabude účinnosti, počítá se roční lhůta stanovená v odstavci 1 teprve ode dne, kdy ony překážky pominuly.

Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně o ztrátě nároku nastalé uplynutím jiných lhůt, které jsou zákonem nebo právním jednáním stanoveny pro nastoupení pořadu práva nebo pro jiné uplatnění práv v soudním řízení, s výjimkou lhůt tohoto druhu, určených v § 28, odst. 1, větě druhé a v § 29, odst. 2, větě druhé zákona ze dne 3. července 1934, č. 145 Sb., o pojistné smlouvě.

Uplatnění nároku není na překážku pravomocné rozhodnutí, že nárok zanikl proto, že nebyl včas uplatněn.

Na návrh povinného odloží exekuční soud zcela nebo zčásti exekuční úkony jakéhokoliv druhu na dobu, kterou určí, je-li odkladu naléhavě třeba v zájmu dlužníka, který beze své viny není s to závazek splnit, a lze-li na věřiteli spravedlivě žádat, aby vymáhání nároku bylo zcela nebo zčásti odloženo.

Návrh na odklad nemá odkladný účinek, soud však může návrhu tento účinek přiznati, má-li za to, že bude návrhu pravděpodobně vyhověno.

Povoluje odklad exekučních úkonů může soud, je-li to poměry odůvodněno, uložiti dlužníku určité splátky, jejichž výši a dobu splatnosti stanoví. Odklad podle odstavce 1 je nepřípustný, byla-li již povolena platební lhůta podle §§ 2 nebo 3.

Změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodné pro úpravu podle odstavců 1 a 3, může soud na návrh rozhodnutí změnit nebo zrušit.

Doba odkladu exekuce se nevčítá do lhůt, jejichž uplynutí je podle zákona pro věřitele spojeno s právní újmou.

Odklad exekuce nuceným vyklizením místností může býti podle § 4 povolen pouze na celkovou dobu nejvýše

Lhůta pro odklad se počítá ode dne podání návrhu na povolení exekuce.

Povolí-li soud odklad exekučního vyklizení místností, bude povinný po dobu odkladu platiti za užívání místností náhradu ve výši dosavadního nájemného, a neplatil-li dosud nájemné, náhradu, kterou určí soud, vyslechna strany. Náhrada je splatná ve lhůtách, v kterých se dosud platilo nájemné, a neplatilo-li se dosud nájemné, ve lhůtách, v kterých se nájemné podle platných předpisů nebo podle místních zvyklostí platí z místností stejného druhu. Ustanovení o zajištění nájemného zákonným zástavním právem na movitostech nájemníkových platí obdobně o zajištění této náhrady na věcech povinného.

Při exekuci nuceným vyklizením bytu je odklad podle § 4 nepřípustný:

Bylo-li dáno svolení k výpovědi z některého z důvodů uvedených v odstavci 1, č. 3 až 7, je návrh na odklad bez dalšího řízení zamítnouti.

Vyskytne-li se některý z důvodů uvedených v odstavci 1, č. 1 až 7 po povolení odkladu exekuce, zruší soud na návrh vymáhajícího věřitele usnesení o odkladu exekuce.

Ustanovení odstavce 1, č. 1 až 7 a odstavce 2 a 3 platí přiměřeně také o vyklizení jiných místností.

Nemá-li ten, kdo byl z dosavadních místností vystěhován, kam by složil svoje věci, je povinna obec, v které k vystěhování dojde, neprodleně řádně uložiti vyklizené věci potud, než jimi oprávněný naloží jinak. Povinnost tato se končí uplynutím jednoho roku ode dne, kdy vyklizené věci byly obcí převzaty do úschovy.

Aby obec mohla učiniti včas přiměřená opatření, budiž jí dána zpráva o zamýšleném vyklizení, jakmile bylo povoleno, nejpozději dva dny před výkonem.

Nepřevezme-li vlastník věci u obce uložené do roka ode dne, kdy byly uloženy, nařídí soud na návrh obce jich prodej podle ustanovení exekučního řádu (zákona) o prodeji věcí z nemovitosti vyklizených.

Proti rozhodnutí soudu druhé stolice, vydanému podle ustanovení §§ 4 až 7, není opravný prostředek.

Konkursní soud může na návrh dlužníkův odložiti rozhodnutí o návrhu věřitele na prohlášení konkursu (§ 69 konk. ř.) na dobu, kterou určí, jsou-li splněny podmínky § 4, odst. 1.

Návrh na odložení konkursu buď učiněn zpravidla při výslechu dlužníka podle § 69, odst. 2 konk. ř., nejpozději však do té doby, než konkursní soud učiní usnesení o návrhu na prohlášení konkursu.

Proti rozhodnutí soudu druhé stolice o návrhu podle odstavce 1 není opravný prostředek.

Odklad exekuce nuceným vyklizením místností, povolený přede dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, se zachovává. Věřitel může však navrhnouti, aby odklad byl zrušen, je-li nepřípustný podle ustanovení § 7, nebo aby byl omezen, pokud přesahuje v případě § 5, odst. 1, č. 1 dobu půl roku, a v případě č. 2 dobu jednoho měsíce ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti. Skončí-li dříve povolený odklad exekučního vyklizení místností v případě, který třeba posuzovat podle ustanovení § 5, odst. 1, č. 1, před uplynutím půl roku ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, je další odklad přípustný jen do dne, kdy tento půl roku uplyne.

Zrušuje se zákon ze dne 28. března 1928, č. 45 Sb., o odkladu exekučního vyklizení místností, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.

Zrušuje se použivatelnost:

vládního nařízení ze dne 14. prosince 1939, č. 44 Sb. z roku 1940, jímž se vydávají zvláštní ustanovení o řízení před soudy Protektorátu Čechy a Morava a dočasně se mění některá ustanovení občanského práva;

vládního nařízení ze dne 30. dubna 1941, č. 230 Sb., o odkladu exekučního vyklizení naturálních bytů v podnicích branného hospodářství a v zemědělských podnicích.

Tento zákon nabývá účinnosti patnáctého dne po vyhlášení; provede jej ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem vnitra.