Zákon České národní rady o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu

Tento zákon se vztahuje na poslance České národní rady a členy vlády České republiky (dále jen „ústavní činitel“).

Ústavní činitel je povinen zdržet se při výkonu funkce i v občanském životě všeho, co by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními a co by tak mohlo ohrozit důvěru v nestrannost jeho osoby a znevážit vykonávanou funkci; zejména nesmí:

Ústavní činitel je povinen písemně oznámit předsedovi České národní rady, že

Tyto informace budou veřejně přístupné v budově České národní rady.

Ústavní činitel doručí písemné oznámení o skutečnostech uvedených v § 3 (dále jen „písemné oznámení“) předsedovi České národní rady do 15 dnů

Ústavní činitel, který přestal provozovat nebo vykonávat podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost anebo přestal být členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, oznámí tuto skutečnost předsedovi České národní rady do 15 dnů.

Ústavní činitel je povinen učinit písemné přiznání o příjmech a darech v rozsahu stanoveném tímto zákonem (dále jen „přiznání“).

Kopie těchto přiznání budou přístupné v budově České národní rady občanům za podmínek a v rozsahu stanoveném usnesením České národní rady.

V přiznání musí být správně a úplně uveden zdroj, druh, výše a den

V přiznání musí být správně a úplně uveden zdroj, výše a stručný popis darů a jiných výhod, zejména úhrad za dopravu, ubytování, stravování nebo zábavu, pokud jednotlivě přesáhly hodnotu 500 Kčs a nebyly poskytnuty osobami blízkými či jako projev osobní pohostinnosti.

Výše poskytovaného plnění nemusí být uvedena, pokud ústavní činitel veřejně požádal o poskytnutí výjimky předsedu České národní rady a tato mu byla udělena.

V přiznání je třeba uvést dobu, kdy ústavní činitel fakticky nevykonával svoji funkci.

V přiznání musí být správně a úplně uveden druh, datum a stručný popis všech postavení, z kterých měl ústavní činitel příjmy uvedené v § 7 ve vykazovaném období, a dohody či ujednání o budoucích postaveních.

Přiznání podle § 7 a 9 ústavní činitel předkládá pouze v případě, přesáhne-li souhrn všech jeho příjmů během jednoho roku výši měsíčního platu poslance České národní rady. Doba jednoho roku se počítá ode dne složení slibu.

Přiznání podle § 7 a 9 předkládá ústavní činitel každoročně, poprvé ve lhůtě jednoho roku ode dne složení slibu. Přiznání podle § 8 odst. 1 předkládá ústavní činitel do 15 dnů od poskytnutí daru nebo jiných výhod.

Každý ústavní činitel má právo navrhnout předsedovi České národní rady, aby rozhodl, zda jednání ústavního činitele je v souladu s tímto zákonem.

Předseda České národní rady musí návrh projednat s ústavním činitelem, proti němuž návrh směřuje.

Je-li důvodné podezření, že zákon byl porušen, předseda České národní rady oznámí tuto skutečnost poslaneckému klubu, jehož členem je dotyčný poslanec, aby se klub mohl k záležitosti vyjádřit.

Týká-li se návrh člena vlády České republiky, vyžádá si předseda České národní rady vždy vyjádření vlády České republiky.

Pokud k porušení tohoto zákona došlo, sdělí to předseda České národní rady České národní radě.

Je-li návrh veden proti předsedovi České národní rady, zastupuje jej v činnosti podle § 11 až 13 místopředseda České národní rady.

Evidenci písemných oznámení a přiznání vede předseda České národní rady.

Předseda České národní rady může vydat vzor písemného prohlášení a přiznání a vyzvat ústavní činitele, aby písemné prohlášení a přiznání bylo zpracováno podle tohoto vzoru.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 7. června 1992.