§ 1#
Poslanci České národní rady (dále jen „poslanec“) náleží poslanecký plat (dále jen „plat“) ve výši 7000 Kčs měsíčně počínaje prvním dnem měsíce, v němž složil ústavním zákonem předepsaný slib. Plat mu náleží ještě tři měsíce poté, kdy došlo k zániku jeho poslaneckého mandátu.
§ 2#
Předsedovi České národní rady náleží vedle platu podle § 1 funkční příplatek ve výši 9000 Kčs měsíčně.
Místopředsedovi České národní rady, který jako první zastupuje předsedu České národní rady, náleží vedle platu podle § 1 funkční příplatek ve výši 5000 Kčs měsíčně.
Místopředsedovi České národní rady náleží vedle platu podle § 1 funkční příplatek ve výši 4000 Kčs měsíčně.
§ 3#
Předsedovi výboru České národní rady náleží vedle platu podle § 1 funkční příplatek ve výši 2000 Kčs měsíčně.
Místopředsedovi výboru České národní rady náleží vedle platu podle § 1 funkční příplatek ve výši 1000 Kčs měsíčně.
Tajemníku výboru České národní rady náleží vedle platu podle § 1 funkční příplatek ve výši 500 Kčs měsíčně.
Členu předsednictva České národní rady náleží vedle platu podle § 1 funkční příplatek ve výši 1000 Kčs měsíčně.
Funkcionáři komise předsednictva České národní rady náleží stejný funkční příplatek jako funkcionáři výboru České národní rady, rozhodne-li tak předsednictvo České národní rady.
Funkční příplatek podle předchozích odstavců poslanci náleží počínaje prvním dnem měsíce, v němž byl do funkce zvolen. Funkční příplatky podle tohoto ustanovení nenáležejí poslanci, kterému náleží funkční příplatky podle § 2.
§ 4#
Poslanci náležejí diety v paušální výši 2000 Kčs měsíčně, a to počínaje prvním dnem měsíce, v němž složil ústavním zákonem předepsaný slib.
Poslanci též náleží náhrada za ubytování v prokázané výši, pokud cestu koná v souvislosti s výkonem poslanecké funkce.
Cestovní náhrady při cestách do zahraničí, které souvisejí s výkonem poslanecké funkce, stanoví předsednictvo České národní rady.
§ 5#
Poslanec může na území České republiky používat bezplatně prostředků veřejné hromadné dopravy.
Nemůže-li poslanec ze závažných důvodů použít veřejný dopravní prostředek, může mu předsednictvo České národní rady přiznat náhradu jízdních nákladů v prokázané výši.
Letadel veřejné letecké dopravy může poslanec bezplatně použít tam i zpět
pro cesty na schůze České národní rady a jejích orgánů, nebo
pro cesty, k nimž byl pověřen předsednictvem České národní rady nebo předsedou České národní rady, nebo
pro cesty, k nimž byl pověřen výborem České národní rady nebo komisí předsednictva České národní rady, dá-li k tomu souhlas předseda České národní rady.
Právo bezplatně používat prostředků veřejné hromadné dopravy má na území České republiky i poslanec Slovenské národní rady.
§ 6#
K úhradě věcných výdajů, popřípadě nákladů za služby, potřebných pro výkon poslanecké funkce, náleží poslanci paušální náhrada ve výši 4000 Kčs měsíčně, a to počínaje prvním dnem měsíce, v němž složil ústavním zákonem předepsaný slib.
§ 7#
Předseda České národní rady má po dobu výkonu funkce právo bezplatně užívat přiměřeně vybavený byt.
Místopředsedové České národní rady mají toto právo jen tehdy, mají-li bydliště mimo sídlo České národní rady.
Kromě toho mají funkcionáři uvedení v odstavcích 1 a 2 právo užívat bezplatně služební vozidlo a právo na zřízení a bezplatné užívání účastnické telefonní stanice.
Poslanec má přednostní právo na zřízení účastnické telefonní stanice.
§ 8#
Nezúčastní-li se poslanec v období jednoho kalendářního měsíce bez řádné omluvy nejméně dvou jednacích dnů České národní rady nebo jejích orgánů, do nichž byl zvolen, ztrácí nárok na polovinu poslaneckého platu, polovinu funkčního příplatku a polovinu paušálních náhrad (§ 4 a 6), které by mu jinak náležely na měsíc následující.
Nezúčastní-li se poslanec v období jednoho kalendářního měsíce bez řádné omluvy nejméně čtyř jednacích dnů České národní rady nebo jejich orgánů, do nichž byl zvolen, ztrácí nárok na poslanecký plat, funkční příplatek a paušální náhrady (§ 4 a 6), které by mu jinak náležely na měsíc následující.
Způsob rozhodování o ztrátě nároků podle odstavců 1 a 2 upraví jednací řád České národní rady.
§ 9#
Požádá-li o to poslanec, poskytne mu zaměstnavatel pracovní volno.1) Náhrada mzdy od zaměstnavatele mu nepřísluší.
Poslanci, který je v pracovním nebo obdobném poměru, náleží za vykonanou práci mzda (odměna) podle obecně závazných právních předpisů.
Pracovní nebo obdobný poměr poslance může být proti jeho vůli skončen jen s předchozím souhlasem předsednictva České národní rady; to platí i pro období 12 měsíců po zániku poslaneckého mandátu. Jinak je skončení pracovního nebo obdobného poměru neplatné.
§ 10#
Poslanci jsou účastni nemocenského pojištění2) a sociálního zabezpečení3) stejně jako pracovníci v pracovním poměru.
V době, kdy poslanec nevykonává svoji funkci pro nemoc, náleží mu plat podle § 1, nejdéle však po dobu šesti měsíců, po tuto dobu mu nenáleží peněžité dávky nemocenského pojištění.
Poslanci náleží přídavky na děti ve výši a za podmínek stanovených obecně závazným právním předpisem.4)
§ 11#
Plat (§ 1) a funkční příplatek (§ 2 a 3) podléhají dani ze mzdy.5)
Diety a paušální náhrada (§ 4 a 6) dani ze mzdy nepodléhají.
§ 12#
Poslanci nenáleží nároky podle tohoto zákona po dobu, po kterou je členem vlády České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky nebo Slovenské republiky. Totéž platí, jestliže vykonává funkci vedoucího federálního nebo republikového ústředního orgánu státní správy.
§ 13#
Kancelář České národní rady odpovídá poslanci za škodu, která mu vznikla při výkonu poslaneckého mandátu nebo v přímé souvislosti s ním, podle pracovněprávních předpisů.6)
Poslanec odpovídá Kanceláři České národní rady za škodu, kterou jí způsobil při výkonu poslaneckého mandátu nebo v přímé souvislosti s ním, podle pracovněprávních předpisů.6)
§ 14#
Zrušují se § 24 až 27 zákona České národní rady č. 36/1989 Sb., o poslancích České národní rady.
§ 15#
Poslancům, kteří vykonávají poslaneckou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona, náležejí nároky podle tohoto zákona od prvého dne měsíce, v němž zákon nabyl účinnosti.
§ 16#
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Poznámky pod čiarou
- 1)§ 124 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
- 2)Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.
- 3)Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
- 4)Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
- 5)Zákon č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů.
- 6)§ 170 a násl. zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.