← Späť na paragrafy

Zbierka zákonov Slovenskej republiky · Ročník 1947 · Čiastka 3

Nariadenie vlády č. 5/1947 Zb.

Vládní nařízení o československém lékopisu.

ze dne 14. ledna 1947 · Vláda republiky Československé

Účinné znenie
od 27. 1. 1947
Schválené
14. 1. 1947
Vyhlásené
27. 1. 1947
Počet paragrafov
24 §
Verzie
Lekari Zdravotnicki ZamestnanciLekarne Lieciva
Vládní nařízení o československém lékopisu.
§

§ 1.#

(1)

Ministr zdravotnictví se zmocňuje, aby vydal, měnil a doplňoval „Československý lékopis, vydání I. - ČsL I.“ (dále jen lékopis), aby byl v souladu s vědeckým pokrokem.

(2)

Ministr zdravotnictví vyhlásí v Úředním listě, kdy a kde byl lékopis (jeho změny a doplňky) vydán, a určí den, kterým nabývá účinnosti.

§ 2.#

(1)

Lékárníci, kteří osobně provozují veřejnou lékárnu, a odpovědní správci veřejných nebo ústavních lékáren jsou povinni si opatřiti nejméně po jednom výtisku lékopisu, znáti jeho obsah a říditi se jím.

(2)

Magistři farmacie zaměstnaní ve veřejných a ústavních lékárnách jsou rovněž povinni znáti obsah lékopisu a říditi se jím.

§ 3.#

Zařízení veřejných, ústavních (na Slovensku též filiálních) a domácích lékařských a veterinářských lékáren musí plně vyhovovati předpisům lékopisu.

§ 4.#

Veřejné a ústavní lékárny musí míti stále v zásobě dostatečné množství všech léčiv a léčivých přípravků uvedených v lékopisu (dále jen oficinální léčiva).

§ 5.#

Oficinální léčiva je dovoleno míti v zásobě jen v jakosti předepsané lékopisem a podle jeho ustanovení je uchovávati a vydávati.

§ 6.#

(1)

Léčivé přípravky, pro jejichž přípravu jest v lékopisu uveden předpis, smějí se připravovati toliko podle tohoto předpisu z léčiv (součástí) předepsané jakosti.

(2)

Rovněž léky připravované, chované a vydávané v lékárnách podle lékopisu nebo podle lékařského (veterinářského) předpisu, musí se připravovati z léčiv (součástí) předepsané jakosti.

§ 7.#

Nádoby s léčivými přípravky, pro něž je lékopisem stanovena přípustná doba spotřeby, musí býti označeny datem jejich přípravy.

§ 8.#

(1)

Lékárníci a odpovědní správci uvedení v § 2, odst. 1 jsou povinni se přesvědčiti, dříve než počnou užívati oficinálních léčiv v provozu lékárny, zda vyhovují předpisům lékopisu.

(2)

Není-li u některého oficinálního léčiva v lékopisu uvedeno, jak se má zkoušeti, je nutno je přezkoušeti některou vědecky spolehlivou methodou.

§ 9.#

Velmi silně účinkující oficinální léčiva (Venena), vyjmenovaná v tabulce lékopisu, která se označí I, musí býti v lékárně uchovávána v uzamčené skříni v lahvích se zabroušenou křížovou zátkou. Jejich název a nejvyšší dávky musí býti napsány na nádobě i zátce bílými písmeny na černé půdě.

§ 10.#

Silně účinkující oficinální léčiva (Separanda), vyjmenovaná v tabulce lékopisu, která se označí II, musí býti v lékárně uchovávána odděleně od ostatních v lahvích se zabroušenou křížovou zátkou nebo v porculánových nádobkách s víčkem. Jejich název a nejvyšší dávky musí býti napsány na nádobě i zátce (víčku) červenými písmeny na bílé půdě.

§ 11.#

Silně účinkující oficinální léčiva (Separanda), vyjmenovaná v tabulce lékopisu, která se označí III, musí býti uchovávána zcela odděleně i od léčiv uvedených v tabulce II tak, aby svými vlastnostmi neohrožovala jakost jiných léčiv. Lahve pro tato léčiva nemusí míti křížovou zátku s nápisem, nejsou-li v lékopisu uvedeny jejich nejvyšší dávky. V ostatním platí pro jejich uchovávání ustanovení § 10.

§ 12.#

(1)

Nejvyšší dávky pro dospělého člověka, uvedené v tabulce lékopisu, která se označí IV, smějí býti překročeny při vydávání příslušných léčiv pro vnitřní upotřebení jen tehdy, vypíše-li lékař dávku na předpisu též slovy a připojí-li k ní vykřičník.

(2)

Nejvyšší dávky léčiv, která nejsou uvedena v tabulkách I, II a III lékopisu, musí býti napsány toliko na nádobě, a to červenými písmeny a číslicemi pod černým nápisem názvu léčiva na bílé půdě.

§ 13.#

Oficinální léčiva, vyjmenovaná v tabulce lékopisu, která se označí V, nesmějí se vydávati bez lékařského (veterinářského) předpisu, a to ani jsou-li jakkoliv upravena nebo smíchána.

§ 14.#

(1)

Zkoumadla a odměrné roztoky, uvedené v tabulkách lékopisu, které se označí VII a VIII, jakož i nádoby, nářadí a přístroje, tvořící součásti reagenční skříně (apparatus reagentium), uvedené v tabulce lékopisu, která se označí IX, musí býti v každé veřejné a ústavní lékárně vždy pohotově a v bezvadném stavu.

(2)

Nádoby k uchovávání zkoumadel a odměrných roztoků musí býti označeny českými, slovenskými nebo latinskými nápisy, uvedenými v tabulkách VII a VIII lékopisu.

§ 15.#

(1)

Je-li v lékopisu uvedeno některé léčivo ve dvou jakostech (ve stavu surovém a vyčištěném nebo upraveném) a nebyla-li na lékařském předpisu přesně uvedena jakost, musí se vydati léčivo lepší jakosti.

(2)

Je-li v lékopisu uvedeno některé léčivo ve dvou koncentracích a nebyla-li na předpisu koncentrace přesně uvedena, musí se vydati léčivo zředěnější.

§ 16.#

(1)

V lékárnách se mohou chovati a vydávati do therapie již zavedená léčiva a léčivé přípravky, které nejsou uvedeny v lékopisu, jakož i léčiva a léčivé přípravky nově do therapie zaváděné (dále jen neoficinální léčiva).

(2)

Neoficinální léčiva musí býti nejlepší jakosti a nesmějí býti znečištěna ani porušena. Lékárníci a odpovědní správci uvedení v § 2, odst. 1 jsou povinni se o těchto vlastnostech přesvědčiti některou vědecky spolehlivou methodou dříve, než takové léčivo počnou užívati v provozu lékárny.

§ 17.#

(1)

Neoficinální léčiva nově do therapie zaváděná se musí vždy chovati zcela odděleně ode všech ostatních léčiv a přípravků buď v původním obchodním balení, nebo v obvyklých dobře uzavřených nádobách, způsobem pro ně nejvhodnějším, a to podle jejich povahy, po případě způsobem předepsaným pro venena nebo pro separanda (§§ 9 až 11). Tato léčiva a veškeré tvary léků je obsahující smějí se vydávati jen na lékařský (veterinářský) předpis.

(2)

Ostatní neoficinální léčiva nutno uchovávati stejným způsobem a se stejnou pečlivostí a vydávati je se stejnou opatrností jako obdobně složená nebo obdobně účinkující oficinální léčiva. Ta z nich, která jsou silně a velmi silně účinná, nebo pro něž jsou stanoveny nejvyšší dávky, smějí se vydávati toliko na lékařský (veterinářský) předpis. Totéž platí i pro všechny tvary léků obsahující taková neoficinální léčiva.

§ 18.#

Dávky silně a velmi silně účinkujících neoficinálních léčiv musí býti na předpisu vyznačeny netoliko číslicemi, nýbrž vždy též slovy.

§ 19.#

Nejvyšší dávky neoficinálních léčiv stanoví ministerstvo zdravotnictví vyhláškou v Úředním listě.

§ 20.#

(1)

V lékárnách se smějí chovati též léčivé speciality, přípravky organotherapeutické, hormonální, vitaminové, radioaktivní, jakož i přípravky diagnostické, léčiva a jiná sera, očkovací látky a mikrobiální přípravky.

(2)

Tyto přípravky se smějí vydávati jen na lékařský (veterinářský) předpis, s výjimkou těch léčivých specialit, na které se nevztahuje ustanovení § 6, odst. 2, písm. d) vládního nařízení ze dne 19. února 1926, č. 26 Sb., o výrobě léčivých specialit a obchodu s nimi v lékárnách.

§ 21.#

Ministerstvo zdravotnictví může, vyžaduje-li toho veřejný zájem zdravotní, stanoviti výjimky z ustanovení §§ 13, 17 a 20. Tato opatření vyhlásí v Úředním listě.

§ 22.#

Přestupky ustanovení tohoto vládního nařízení se trestají bez újmy případného soudního stíhání podle ustanovení oddílu IV zákona č. 5/1907 ř. z. nebo podle § 7 zák. čl. XIV/1876.

§ 23.#

(1)

Platnost, po případě použivatelnost všech předpisů odporujících ustanovením tohoto vládního nařízení se zrušuje dnem, kterým nabude účinnosti lékopis (§ 1, odst. 2).

(2)

Zejména se zrušuje platnost, po případě použivatelnost:

1.

nařízení ministerstva vnitra ze dne 8. ledna 1906, č. 10. ř. z., o osmém vydání rakouské farmakopoee,

2.

nařízení č. 100.000/1909 B. M. (uh. min. vnitra) o třetím vydání uherského lékopisu,

3.

vládního nařízení ze dne 19. prosince 1940, č. 161 Sb. z roku 1941, o novém lékopisu,

4.

nařízení ministra vnitra ze dne 16. dubna 1942, č. 220 Sb., kterým se vydávají nové předpisy o provozu lékáren,

5.

vyhlášky ministerstva vnitra ze dne 7. července 1942, běž. č. 658 Ú. l., o léčivech, lécích a přípravcích, které není dovoleno vydávati bez předpisu oprávněného k tomu lékaře (veterináře),

6.

vyhlášky ministerstva vnitra ze dne 7. července 1942, běž. č. 659 Ú. l., o zkušebních pomůckách potřebných při zkoušení podle předpisů Německého lékopisu a

7.

vyhlášky ministerstva vnitra ze dne 7. července 1942, běž. č. 660 Ú. l., o zkoumadlech potřebných ke zkoušení podle Německého lékopisu.

§ 24.#

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr zdravotnictví.

Vládní nařízení o československém lékopisu. č. 5/1947 Zb. – úplné znenie | AI Pravnik