Ústavní zákon České národní rady o státních symbolech České republiky

Velký státní znak České republiky tvoří čtvrcený štít, ve kterém v prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý řvoucí lev ve skoku vpravo hledící se zlatými drápy, zlatým vyplazeným jazykem a zlatou heraldickou korunou. Ve druhém modrém poli je stříbrno červeně šachovaná orlice vpravo hledící se zlatým zobákem, zlatými pařáty a zlatou heraldickou korunou. Ve třetím zlatém poli je černá orlice vpravo hledící s červeným zobákem, červenými pařáty, zlatou heraldickou korunou a stříbrnou pružinou na prsou zakončenou jetelovými trojlístky a uprostřed zdobenou křížkem.

Malý státní znak České republiky tvoří červený štít, ne kterém je stříbrný dvouocasý řvoucí lev ve skoku vpravo hledící se zlatými drápy, zlatým vyplazeným jazykem a zlatou heraldickou korunou.

Podrobná vyobrazení velkého a malého státního znaku České republiky jsou v příloze č. 1 a 2 tohoto ústavního zákona.

Státní vlajka České republiky se skládá ze dvou stejně velkých pruhů, z nichž vrchní pruh je bílý a spodní pruh červený. Poměr šířky vlajky k délce je 2:3.

Vyobrazení státní vlajky České republiky je v příloze 3 tohoto ústavního zákona.

Státní pečeť České republiky tvoří velký státní znak České republiky s lipovými ratolestmi po stranách, kolem něhož je kruhový nápis „Česká republika“. Průměr státní pečeti je 45 mm.

Státní pečeť České republiky uschovává předseda České národní rady.

Státní hymnu České republiky tvoří první sloka písně Františka Škroupa na slova Josefa Kajetána Tyla Kde domov můj.

Používání státního znaku a státní vlajky České republiky stanoví zákon České národní rady.

Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.