Zákon České národní rady kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady o státní správě ve školství a zákon České národní rady o školských zařízeních

Zákon České národní rady č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, ve znění zákona České národní rady č. 49/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích, se mění a doplňuje takto:

V § 3 se v odstavci 2 za slova „zřizují a zrušují“ vkládají slova „podle stanovené sítě [§ 14 odst. 2 písm. b) a c)]“, se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

V § 4 se připojuje odstavec 4, který zní:

V § 5

§ 6 zní:

V § 7

V § 8

V § 9

§ 10 zní:

V § 11

§ 12 zní:

§ 13 zní:

V § 14

Za § 14 se vkládá § 14a, který zní:

V § 22 se v odstavci 1 vypouštějí slova “nebo základní devítileté školy„.

Za § 22 se vkládají § 22a a § 22b, které včetně nadpisu zní:

V § 23

V § 24

V § 26 odst. 1 se za slova “středních škol„ vkládají slova “a zvláštních odborných učilišť„.

Za § 26 se vkládají § 26a a § 26b, které včetně nadpisů zní:

Nadpis části páté zní:

Pod číselné označení § 32 se vkládá nadpis “Zřizování a správa součásti školy jako mimoškolního výchovného zařízení„.

Za § 32 se vkládají § 32a, § 32b, § 32c, § 32d a § 32e, které včetně nadpisů zní:

V § 33

Pod číselné označení § 34 se vkládá nadpis “Zrušovací ustanovení„.

Pod číselné označení § 35 se vkládá nadpis “Účinnost„.

Městský národní výbor vykonává mimo působnost, která přísluší místnímu národnímu výboru ve střediskové obci (§ 5 odst. 4), též působnost, která podle § 10 jinak přísluší okresnímu národnímu výboru.

Městský národní výbor dále

Městský národní výbor první a druhé kategorie4) zřizuje a zrušuje

Městský národní výbor první kategorie zřizuje a zrušuje městské pedagogické středisko, městskou pedagogicko-psychologickou poradnu a technické a materiálové středisko.

Okresní národní výbor rozhoduje o přijetí dítěte do školy, které dovrší šestý rok věku v době od počátku školního roku do konce roku kalendářního, o odložení začátku povinné školní docházky,6) o dočasném nebo trvalém osvobození žáka od povinnosti docházet do školy a o jiném způsobu jeho vzdělávání, jestliže žák pro svůj zdravotní stav nemůže tuto povinnost plnit, a o osvobození od povinné školní docházky dítěte, které pro svůj duševní stav není schopno vzdělávání.7) Příslušný k rozhodování je okresní národní výbor, v jehož územním obvodu dítě plní povinnou školní docházku nebo tuto povinnost má plnit.

Krajský národní výbor odborně vede školy a školská zařízení uvedená v § 11.

Krajský národní výbor hospodářsky zabezpečuje školy a školská zařízení uvedená v § 11 odst. 1 až 3 a odst. 5 písm. b) a c) a plní úkoly organizace vyplývající z pracovněprávních vztahů pracovníků škol a školských zařízení uvedených v § 11 odst. 1 písm. b) až d), odst. 2 a 3 a odst. 5 písm. b) a c) a učitelů škol uvedených v § 11; ustanovuje ředitele škol a školských zařízení uvedených v § 11 odst. 1 až 3 a odst. 5 písm. b) a vedoucího střediska praktického vyučování uvedeného v § 11 odst. 5 písm. c).„.

Při ministerstvu školství se zřizuje Ústřední poradní sbor pro koordinaci výchovy mládeže pro dělnická povolání. Jeho úkolem je vyjadřovat se k zásadním otázkám výchovy mládeže pro dělnická povolání. Členy tohoto poradního sboru jmenuje ministr školství České socialistické republiky (dále jen „ministr školství“) zpravidla podle návrhů vedoucích ústředních orgánů a krajských národních výborů.„.

Hodnocení a klasifikace žáků základních škol, středních škol a škol pro mládež vyžadující zvláštní péči je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy. Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení.

Pravidla hodnocení a klasifikace žáků stanoví ministerstvo školství obecně závazným právním předpisem.

Vysvědčení vydaná školami ve Slovenské socialistické republice platí i v České socialistické republice.„.

V prvním a druhém ročníku studia ve střední škole nebo zvláštním odborném učilišti se umožňuje ze závažných důvodů změna studijního nebo učebního oboru; tuto změnu lez vázat na vykonání rozdílové zkoušky. Přestup na jinou školu téhož druhu se umožňuje ve všech ročnících studia ve střední škole nebo ve zvláštním odborném učilišti.

Změna studijního nebo učebního oboru nebo přestup na jinou školu se povoluje v souladu s plánem přípravy pracovníků pro jednotlivé obory.

Změnu studijního nebo učebního oboru v rámci téže školy povoluje ředitel školy; jde-li o žáka středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště, po projednání s organizací, pro kterou se žák připravuje. Přestup na jinou školu povoluje ředitel školy, do které se žák hlásí, po projednání s ředitelem školy, kterou žák navštěvuje; jde-li o žáka středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště, i s organizací, pro kterou se žák připravuje, a pokud v důsledku přestupu na jinou školu má dojít ke změně této organizace, též v dohodě s organizací, pro kterou se má žák připravovat.14a)

Ministerstvo školství stanoví obecně závazným právním předpisem bližší podmínky o změnách studijného nebo učebního oboru nebo přestupu na jinou školu.

Do vyššího ročníku postupuje žák, který prospěl.

Žák, který neprospěl v období, kdy plní povinnou školní docházku, opakuje ročník.

Žáku, který neprospěl v některém školním roce po splnění povinné školní docházky, může ředitel školy povolit opakování ročníku. Jde-li o žáka středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště, opakování ročníku povoluje po projednání s organizací, pro kterou se žák připravuje.

Podrobnosti o postupu žáka do vyššího ročníku a o opakování ročníku stanoví ministerstvo školství obecně závazným právním předpisem.„.

Vyučovacím jazykem je jazyk český nebo slovenský; ve slovenském jazyce se vyučuje ve školách (třídách) určených ministerstvem školství.16a)

Ve školách nebo ve třídách zřízených pro žáky maďarské, německé, polské a ukrajinské (rusínské) národnosti je vyučovacím jazykem jejich mateřský jazyk.16a)

Vyučuje-li se ve škole (třídě) v jiném vyučovacím jazyce než českém nebo slovenském, vyučuje se vždy též jazyku českému nebo slovenskému.

K zajištění jednotného výchovného působení školy a rodiny a k plnění výchovně vzdělávacích cílů školy spolupracuje škola nebo školské zařízení úzce s rodiči a socialistickými organizacemi.

Národní výbory dbají, aby se při školách a školských zařízeních jimi odborně vedených ustavilo sdružení rodičů a přátel škol (dále jen „sdružení“). Sdružení je socialistickou organizací a ustavuje se na společném shromáždění rodičů a přátel školy.

Úkolem sdružení je pomáhat školám a školským zařízením v jejich výchovně vzdělávací práci, přispívat k jejich spojení se životem a prací lidu a aktivně se podílet na jejich zvelebování a napomáhat tak všestrannému rozvoji dětí a žáků.

Národní výbory usměrňují činnost sdružení, jejich spolupráci se školami a školskými zařízeními, poskytují jim metodickou pomoc a kontrolují hospodaření s prostředky sdružení a správu jejich majetku. V těchto věcech je příslušný národní výbor, který odborně vede školu nebo školské zařízení, při němž je sdružení zřízeno.

Podrobnosti o ustavování a činnosti, jakož i organizaci, hospodaření a zánik sdružení stanoví ministerstvo školství obecně závazným právním předpisem.

Školy a školská zařízení mohou se souhlasem národního výboru, který je odborně vede, vykonávat pro socialistické organizace různé práce a činnosti (dále jen „vedlejší hospodářská činnost“). Vedlejší hospodářská činnost musí být v souladu s významem a zaměřením školy a školského zařízení a s jejich kádrovým, prostorovým a přístrojovým vybavením; nelze ji vykonávat na úkor poslání školy a školského zařízení a jejich úkolů.

Prostředky získané vedlejší hospodářskou činností škol a školských zařízení se využívají pro jejich rozvoj.

Ministerstvo školství stanoví obecně závazným právním předpisem bližší podmínky pro vykonávání vedlejší hospodářské činnosti po projednání s ministerstvem financí České socialistické republiky, ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Českou plánovací komisí.

Občané mohou vyučovat za úplatu (dále jen „soukromé vyučování“), jen pokud jim bylo uděleno povolení; toto povolení uděluje nebo odnímá místní národní výbor, v jehož územním obvodu bude vyučování prováděno.

Podmínky, za kterých se soukromé vyučování povoluje nebo povolení odnímá, výši odměny, jakož i obory, v nichž se může vyučovat, stanoví ministerstvo školství v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky, ministerstvem financí České socialistické republiky, ministerstvem vnitra České socialistické republiky, ministerstvem kultury České socialistické republiky a Českým cenovým úřadem obecně závazným právním předpisem.

Obecné předpisy o správním řízení16b) se nevztahují na rozhodování podle § 7 odst. 2, § 11 odst. 4, § 23 odst. 1, § 23 odst. 2, nejde-li o rozhodování o podmíněném vyloučení ze studia nebo o vyloučení ze studia, § 24 odst. 5 a 6, jde-li o určení střední školy krajským národním výborem, a § 24 odst. 9.„.

Zákon České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, se mění a doplňuje takto:

V § 13, § 14 odst. 1 a § 16 odst. 2 se vypouštějí slova “základních devítiletých škol„.

V § 11 odst. 2 a § 20 odst. 1 se vypouštějí slova “nebo základní devítileté školy„.

V § 26 se vypouštějí slova “do základní devítileté školy„.

V § 27 se vypouštějí slova “základní devítileté školy„.

Za § 31 se vkládá díl pátý, který včetně nadpisu zní:

V § 32 se vypouštějí slova “základním devítiletým školám„.

V § 33 se za slovy “okresní pedagogicko-psychologické poradny„ vyznačuje čárka a vkládají slova “městské pedagogicko-psychologické poradny„.

V § 34 se vypouštějí slova “základní devítileté školy„.

Za § 35 se vkládá § 35a, který včetně nadpisu zní:

V § 36

V § 37 odst. 3 se vypouštějí slova “a na základních devítiletých školách„.

Za § 37 se vkládá § 37a, který včetně nadpisu zní:

V § 38

V § 41

V § 45

Funkci školských výchovných zařízení plní též zařízení sociální péče, v nichž se občanům se změněnou pracovní schopností poskytuje vzdělání a výcvik pro vhodná pracovní uplatnění podle předpisů o sociálním zabezpečení; tato zařízení mohou plnit též funkci střediska praktického vyučování.4)

Ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstvo školství stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o vzdělávání a výcviku v těchto zařízeních.„.

Městská pedagogicko-psychologická poradna plní úkoly okresní pedagogicko-psychologické poradny v územním obvodu městského národního výboru.„.

Městské pedagogické středisko plní úkoly okresního pedagogického střediska v územním obvodu městského národního výboru.„.

Zrušuje se položka č. 26 přílohy B zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy.

Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby vyhlásilo ve Sbírce zákonů úplné znění

zákona České národní rady č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených pozdějšími zákony,

zákona České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených tímto zákonem.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1984 s výjimkou čl. I bod 17, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení zákona.