Vyhláška ministerstva financí České republiky o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků

Tato vyhláška se vztahuje na zjišťování a sjednávání cen staveb, pozemků a trvalých porostů při jejich převodech nebo přechodech mezi fyzickými i právnickými osobami.

Dále se vyhláškou stanoví způsob zjištění nebo podmínky sjednání:

Cena rodinného domku²⁾ se zjistí součtem ocenění jednotlivých podlaží. Podlaží se ocení vynásobením hodnoty jednoho bodu počtem bodů zjištěných z přílohy č. 1 a plochou podlaží v m2. Hodnota jednoho bodu činí 1,– Kčs.

Plochou podlaží se pro účel zjištění ceny rozumí:

Do zastavěné nebo podlahové plochy se započítávají pouze ty místnosti a prostory, které dosahují minimální světlé výšky 1,6 m. V podkroví se započítává plocha místností a prostorů, které tuto minimální výšku dosahují i jen ve své části.

Do zastavěné plochy podlaží se započítávají jen takové místnosti a prostory, které jsou do rodinného domku vestavěny, nevestavěné místnosti a prostory se oceňují samostatně podle příslušných ustanovení vyhlášky. Výjimku tvoří část bytu (obytná místnost) a příslušenství bytu,⁴⁾ které se do zastavěné plochy podlaží zahrnují vždy, pokud jsou s rodinným domkem provozně propojeny.

Cena rodinného domku se přiměřeně sníží o opotřebení s přihlédnutím k jeho stavu a předpokládané životnosti. Procento ročního opotřebení se vypočte dělením 100 % celkovou předpokládanou životností, přičemž u zděných staveb činí předpokládaná životnost zpravidla 100 roků. Opotřebení nástaveb a přístaveb se vypočítá samostatně za každý rok jejich stáří stejným způsobem, avšak ukončení předpokládané životnosti se určí vždy pro celý rodinný domek (včetně nástaveb a přístaveb) ke stejnému roku. Opotřebení může činit nejvýše 80 %.

Stáří stavby se pro účely této vyhlášky počítá od roku, v němž nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí. V případech, kdy došlo k užívání dříve, vypočítá se stáří stavby tak, že od roku, ke kterému se ocenění provádí, se odečte rok, v němž se prokazatelně započalo s užíváním stavby. Nelze-li stáří stavby takto zjistit, počítá se podle jiného dokladu, není-li ani ten, určí se odhadem.

Podle odstavců 1 až 6 se zjistí též cena obytné části zemědělské usedlosti, jestliže se považuje za rodinný domek,²⁾ přičemž část zastavěné plochy obsahující místnosti určené pro zemědělské účely se ocení způsobem uvedeným v § 10 odst. 2. Opotřebení se vypočte pro celou tuto stavbu jednotně podle odstavců 5 a 6.

Cena ostatních obytných domů⁵⁾ se rovná ceně zjištěné podle § 2 upravené koeficientem:

Cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty⁶⁾ se zjistí součtem ocenění jednotlivých podlaží. Podlaží se ocení vynásobením hodnoty jednoho bodu počtem bodů zjištěných z přílohy č. 2 a plochou podlaží v m2 podle § 2 odst. 2 až 4. Hodnota jednoho bodu činí 1,– Kčs.

Ustanovení § 2 odst. 5 a 6 platí obdobně s tím, že předpokládaná životnost činí zpravidla při běžné údržbě u staveb zděných 80 roků a u staveb dřevěných a montovaných 50 roků. Opotřebení může činit nejvýše 80 %.

Cena rekreačního domku a rekreační chalupy⁷⁾ se zjistí součtem ocenění jednotlivých podlaží. Podlaží se ocení vynásobením hodnoty jednoho bodu počtem bodů zjištěných z přílohy č. 1 a plochou podlaží v m2 podle § 2 odst. 2 až 4, přičemž část zastavěné plochy každého podlaží rekreační chalupy převyšující výměru 80 m2 se započítává pouze 50 %. Hodnota jednoho bodu činí 1,– Kčs.

Ustanovení § 2 odst. 5 a 6 platí obdobně.

Cena samostatné a řadové garáže se zjistí součtem ocenění jednotlivých podlaží. Podlaží se ocení vynásobením hodnoty jednoho bodu počtem bodů zjištěných z přílohy č. 3 a plochou podlaží v m2 podle § 2 odst. 2 a 3. Hodnota jednoho bodu činí 1,– Kčs.

Cena patrové garáže jako celku se zjistí podle odstavce 1.

Ustanovení § 2 odst. 5 a 6 platí obdobně s tím, že předpokládaná životnost činí zpravidla při běžné údržbě u staveb zděných a betonových 80 roků, v ostatních případech 30 roků. Opotřebení může činit nejvýše 80 %.

Cena plotů se zjistí vynásobením hodnoty jednoho bodu počtem bodů zjištěných z přílohy č. 4 a délkou plotu v metrech. Hodnota jednoho bodu činí 1,– Kčs.

Ustanovení § 2 odst. 5 a 6 platí obdobně s tím, že předpokládaná životnost činí zpravidla při běžné údržbě u zděných plotů 50 roků, u plotů s podezdívkou 40 roků, v ostatních případech 30 roků. Opotřebení může činit nejvýše 90 %.

Cena studny a ručního čerpadla se zjistí takto:

Cena narážené studny se rovná ceně vrtané studny s průměrem do 150 mm.

Vrtané studny s profilem nad 500 mm se oceňují jako kopané.

Ustanovení § 2 odst. 5 a 6 platí obdobně s tím, že předpokládaná životnost činí zpravidla při běžné údržbě u studní kopaných a vrtaných s průměrem nad 150 mm 100 roků, v ostatních případech 50 roků. Opotřebení může činit nejvýše 80 %.

Cena kopané studny, která trvale neslouží svému účelu pro ztrátu vody nebo jinou podstatnou vadu, činí 20 % z ceny zjištěné podle předchozích odstavců.

Cena staveb tvořících příslušenství staveb hlavních a cena staveb doplňujících užívání pozemku (dřevník, kůlna, prádelna apod.) se zjistí součtem ocenění jednotlivých podlaží. Podlaží se ocení vynásobením hodnoty jednoho bodu počtem bodů zjištěných z přílohy č. 3 a plochou podlaží v m2 podle § 2 odst. 2 a 3. Hodnota jednoho bodu činí 1,– Kčs.

Pokud stavba nemá žádné podlaží s minimální světlou výškou 1,6 m, zjistí se její cena podle § 11.

Ustanovení § 2 odst. 5 a 6 platí obdobně s tím, že předpokládaná životnost činí zpravidla při běžné údržbě u zděných staveb 80 roků, v ostatních případech 30 roků. Opotřebení může činit nejvýše 85 %.

Cena budov určených pro ubytování (hotely, rekreační a školící střediska, ubytovny apod.), cena administrativních budov, škol, tělocvičen, obchodních budov, restaurací, zdravotnických zařízení a ostatních budov užívaných k obdobným účelům se zjistí podle § 3.

Cena staveb

Cena provozních a zemědělských staveb neuvedených v odstavcích 1 a 2 se zjistí vynásobením m3 obestavěného prostoru³⁾ cenou za 1 m3 uvedenou v příloze č. 5.

Cena obytné části provozních a zemědělských staveb se zjistí samostatně podle § 3 s tím, že opotřebení se vypočte pro celou stavbu jednotně včetně obytné části a může činit nejvýše 85 %.

Ustanovení § 2 odst. 5 a 6 platí obdobně s tím, že opotřebení může činit nejvýše 85 %.

Cena venkovních úprav uvedených v příloze č. 6 se zjistí vynásobením jednotkové ceny v ní uvedené skutečným počtem měrných jednotek.

Cena venkovních úprav neuvedených v příloze č. 6 se rovná výši nákladů na pořízení v době ocenění.

Ustanovení § 2 odst. 5 a 6 platí obdobně s tím, že předpokládaná životnost činí zpravidla s přihlédnutím ke konstrukci 25 až 50 roků. Opotřebení může činit nejvýše 85 %.

Cena nedokončené stavby se zjistí tak, že jednotlivé dokončené konstrukce a vybavení se ohodnotí plným počtem bodů. Nedokončená konstrukce a vybavení se ohodnotí počtem bodů určených poměrem provedeného množství prací a konstrukcí k celkovému uvažovanému objemu podle projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem. Výsledný počet bodů se vynásobí měrnou jednotkou a hodnotou jednoho bodu příslušné stavby.

U nedokončených staveb, u kterých došlo vlivem délky výstavby k narušení, které má vliv na předpokládanou dobu životnosti objektu, se provede odpočet přiměřeného opotřebení.

Ceny staveb, které příslušný stavební úřad nařídil nebo povolil odstranit¹⁾ z důvodů na straně vlastníka, se rovnají ceně materiálu, který lze získat jejich demolicí.

Ceny staveb, které v této vyhlášce nejsou zvlášť uvedeny (např. hřbitovní architektura), se rovnají nákladům na pořízení stejné nebo porovnatelné stavby v místě stavby a v době jejího převodu nebo přechodu po odečtení přiměřeného opotřebení.

Cena za 1 m2 pozemku nebo jeho části určeného pro stavbu8) nebo ke zřízení zahrady a nebo pozemku zapsaného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří,⁹⁾ zahrada¹⁰⁾ a pozemků zastavěných liniovými stavbami, nejde-li o pozemek oceňovaný podle odstavce 2, činí:

Cena pozemku zastavěného veřejnou komunikací, nebo pozemku (jeho části) určeného pro stavbu veřejné komunikace⁸⁾ činí 30 % ceny uvedené v odstavci 1. Z přílohy č. 7 lze přitom použít jen položku č. 1 nebo 2. Jde-li o pozemek zapsaný v evidenci nemovitostí jako zemědělská půda nebo lesní pozemek, je nejnižší cenou cena zjištěná podle odstavců 4 až 8.

Cena za 1 m2 pozemku nebo jeho části určeného pro stavbu⁸⁾ k individuální rekreaci¹²⁾ a nebo pozemku zapsaného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha stavbou k individuální rekreaci, jakož i nádvoří⁹⁾ a zahrada,¹⁰⁾ které tvoří s takovou stavbou jeden funkční celek, se zjistí podle odstavce 1 pokud je vyšší než 100,– Kčs za 1 m2. V ostatních případech činí cena těchto pozemků 100,– Kčs za 1 m2. Cena se upraví podle přílohy č. 7.

Cena pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako orná půda, ovocný sad, vinice nebo chmelnice¹³⁾ činí za 1 m2 6,20 Kčs.

Cena pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako louka nebo pastvina činí za 1 m2 3,20 Kčs.

Cena pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako lesní pozemek činí za 1 m2 3,80 Kčs.

Není-li zemědělský pozemek veden v evidenci nemovitostí, neboť byl sloučen do půdních celků vedených v evidenci nemovitostí, určí se jeho cena podle druhu (kultury) půdního celku, ve kterém pozemek leží nebo ve kterém leží jeho převážná část.

Pokud některý z účastníků řízení před státním orgánem nesouhlasí se zjištěním ceny podle odstavců 4 až 7, zjistí se cena těchto pozemků podle sazeb uvedených v příloze č. 8, případně v příloze č. 9.

Cena jiných pozemků vedených v evidenci nemovitostí než uvedených v odstavcích 1 až 6 činí za 1 m2 3,– Kčs.

Výše úhrady za zřízení práva osobního užívání pozemků¹⁴⁾ se zjistí podle sazeb uvedených v § 15 odst. 1 a 3, vzhledem k účelu, ke kterému je pozemek do osobního užívání přenecháván nebo ke kterému je již užíván.

Výše náhrady při sjednávání smlouvy o dočasném užívání pozemku¹⁵⁾ se pro účely podnikání včetně zemědělské výroby sjednává dohodou.

Náhrada při sjednávání smlouvy o dočasném užívání pozemků pro jiné účely než uvedené v odstavcích 1 až 3 činí ročně u pozemků v obcích uvedených v:

Náhrada při sjednání smlouvy o dočasném užívání pozemků pro individuální rekreaci v obcích uvedených v § 15 odst. 1 písm. a) činí ročně 5,– Kčs za 1 m2 a v ostatních obcích 4,– Kčs za 1 m2. Je-li na lesním pozemku umístěna stavba pro individuální rekreaci, případně její příslušenství činí náhrada při sjednání smlouvy o dočasném užívání pozemků ročně 9,50 Kčs za 1 m2 skutečně zastavěné plochy.

Náhrada při sjednávání smlouvy o dočasném užívání pozemku mezi právnickými osobami se sjednává dohodou, pokud není v § 23 odst. 2 stanoveno jinak.

Cena ovocných stromů se zjistí podle tabulky č. I přílohy č. 10.

Cena viničních porostů včetně zařízení vinic se zjistí podle tabulky č. II přílohy č. 10.

Cena chmelničních porostů a zařízení chmelnic se zjistí podle tabulky č. III přílohy č. 10.

Cena lesních porostů se zjistí podle tabulek č. IV a č. V přílohy č. 10.

Cena okrasných dřevin se zjistí podle tabulky č. VI přílohy č. 10.

Nabyl-li vlastník stavbu po 1. červnu 1953 v ceně vyšší než zjištěné podle § 2 až 12, je tato vyšší cena po odečtení zvýšení ceny při předchozím převodu podle § 20 této vyhlášky a § 21, popř. § 20 (znění platné do 31. 8. 1990) vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, a po odečtení opotřebení, platnou cenou i pro další převody a přechody vlastnictví těchto staveb. Vyšší cenu lze prokázat kupní smlouvou spolu se znaleckým posudkem, na jehož základě byla registrována, fakturami dodavatele stavby nebo podrobným položkovým rozpočtem stavby v cenové úrovni platné v době její výstavby.

Při smluvních převodech lze sjednat i cenu odlišnou od ceny zjištěné. Vyšší cenu však nelze sjednat, je-li úhrada prováděna ze státního rozpočtu.

Náhrady za dočasné užívání pozemků podle § 17 odst. 2 a 3 jsou náhradami nejvýše přípustnými.

Při převodech staveb a pozemků do státního vlastnictví, budou-li dále využívány pro potřebu státu, může ministerstvo financí České republiky udělit výjimku z ustanovení této vyhlášky na žádost kupujícího.

Ceny staveb, které mají být v souladu s územně plánovací dokumentací likvidovány z důvodů investiční výstavby nebo důlní činnosti a ceny pozemků a trvalých porostů převáděných z týchž důvodů, a jsou-li hrazeny ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu obce, se rovnají nejvýše nákladům na pořízení stejných nebo porovnatelných staveb a pozemků v místě stavby a v době jejího převodu. Od cen staveb se odečítá přiměřené opotřebení.

Náhrady za dočasné užívání pozemků z důvodů investiční výstavby nebo důlní činnosti podle územně plánovací dokumentace, pokud jsou hrazeny ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu obce, se rovnají nejvýše náhradám uvedeným v § 17 odst. 2 a 3.

Při převodech vlastnictví ke stavbám, pozemkům a trvalým porostům na československou právnickou osobu se zahraniční účastí nebo zahraniční právnickou osobu se cena vypočte v cenové úrovni zahraničního trhu na základě technického ohodnocení podle metodiky běžné v zahraničí (SRN, příp. Rakousko) a přepočte se na československou měnu platným kursem ke dni zpracování ocenění. Při převodech lze sjednat i cenu odlišnou od ceny vypočtené. Cena je platná až po schválení ministerstvem financí České republiky. Schválená cena se považuje za cenu zjištěnou podle tohoto předpisu. Schválení ministerstvem financí České republiky není třeba v případech, kdy je ocenění privatizovaného majetku součástí privatizačního projektu schváleného včetně ceny podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby.

Náhrada za dočasné užívání pozemků, je-li jejich uživatelem československá právnická osoba se zahraniční účastí nebo zahraniční právnická osoba, se sjedná dohodou.

Cena stavby ve vlastnictví státu určené pro veřejnou dražbu¹⁶⁾ se zjistí vynásobením pořizovací ceny stavby indexem uvedeným v tabulce č. 1. Vyvolávací cena se rovná takto zjištěné ceně stavby upravené koeficientem uvedeným v tabulce č. 2. Pořizovací cenou stavby pro potřebu této vyhlášky je cena, za kterou stavba byla nebo mohla být výstavbou pořízena v době svého vzniku. Tato cena se zjistí z účetnictví organizace, která má ke stavbě právo hospodaření.

Byla-li po roce 1970 provedena generální oprava stavby nebo její přístavba nebo nástavba, které nejsou v účetnictví vedeny samostatně, zvyšuje se vyvolávací cena zjištěná podle předcházejících odstavců o 10 %. Ke stavebním úpravám provedeným před rokem 1970 se nepřihlíží.

Není-li v účetnictví vedena pořizovací cena stavby, zjistí se vyvolávací cena stavby ve vlastnictví státu určené pro veřejnou dražbu podle § 2 až 12 této vyhlášky.

Cena pozemků se nereguluje. Při určení vyvolávací ceny pozemku přihlíží zejména k velikosti a významu obce, druhu stavebního pozemku, obchodní a průmyslové poloze, přístupnosti a infrastruktuře, případně dalším zvláštním podmínkám, které mohou mít vliv na výši ceny.

Vyvolávací cena trvalých porostů se nereguluje. Při určení vyvolávací ceny trvalého porostu se přihlíží zejména ke kvalitě, druhu a prostředí.

Cenu dosaženou ve veřejné dražbě nelze uplatnit při zvýšení ceny podle § 19.

Zrušuje se vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České republiky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášek č. 316/1990 Sb., č. 589/1990 Sb. a č. 40/1991 Sb.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1991.