Zákonné opatření předsednictva České národní rady o dodatkovém odvodu, závazných limitech a o změnách důchodové daně a zdanění motorových vozidel

Organizace, v níž je uplatněn stabilizační odvod, *) je povinna provést dodatkový odvod z přírůstku průměrných mezd, překročí-li průměrná mzda v organizaci za rok 1969 výchozí základnu o více než 5 % a jde-li o organizaci uvedenou v odstavci 3, o více než 7 %.

Dodatkový odvod z přírůstku průměrných mezd činí při překročení výchozí základny o více než 5 % dvojnásobek a při jejím překročení o více než 7 % čtyřnásobek celkového odvodu z přírůstku mezd **) za rok 1969. Překročení výchozí základny se vyčísluje s přesností na setinu procenta.

Organizace, kterým vláda povolila provádět odvod z přírůstku mezd až při překročení meziročního přírůstku průměrných mezd o více než 7 %, ***) provedou dodatkový odvod z přírůstku průměrných mezd ve výši dvojnásobku celkového odvodu z přírůstku mezd za rok 1969, dojde-li k překročení výchozí základny o více než 7 %, a ve výši čtyřnásobku, dojde-li k jejímu překročení o více než 9 %.

Výchozí základnou je průměrná mzda v organizaci za rok 1968. U organizací, kterým byla určena jiná základna pro výpočet odvodu z přírůstku mezd, +) použije se této základny, je-li vyšší než průměrná mzda v organizaci za rok 1968. U organizací, kterým byla nebo bude vládou schválena platová úprava, se výchozí základna upraví o zvýšení vyplývající z této platové úpravy.

Průměrnou mzdou se rozumí podíl objemu mezd, zúčtovaných k výplatě z fondu pracujících bez ostatních osobních výdajů, a skutečného průměrného počtu pracovníků, vypočteného podle statistických předpisů platných pro běžný rok. Do objemu mezd za rok 1969 se nezapočítávají mzdy, které byly zúčtovány v tomto roce k výplatě za mimořádné sobotní a nedělní směny a za zvýšenou přesčasovou práci v pracovních dnech, a to za podmínky, že organizace splní dohodu uzavřenou s nadřízeným orgánem hospodářského řízení o národohospodářsky žádoucím zvýšení dodávek zboží nebo služeb, o zabezpečení plynulé vykládky a nakládky vagónů a o rozsahu mimořádných směn a přesčasové práce, který je nutný k zabezpečení těchto úkolů. Organizace zajistí řádnou evidenci mezd zúčtovaných za tyto mimořádné směny a přesčasovou práci.

Vláda České socialistické republiky, popřípadě orgány jí k tomu zmocněné, rozhodnou o stanovení výchozí základny pro dodatkový odvod z přírůstku průměrných mezd u organizací, vzniklých v roce 1969, a v případech souvisejících s organizačními změnami.

Dodatkový odvod z přírůstku průměrných mezd provedou organizace najednou za rok 1969 při ročním zúčtování vztahů se státním rozpočtem.

Dodatkový odvod provedou ústředně řízené organizace do státního rozpočtu České socialistické republiky a organizace řízené národními výbory do rozpočtu řídícího národního výboru.

Neprovede-li organizace dodatkový odvod včas a v plné výši, zaplatí za každý den prodlení 0,1 % částky včas nezaplacené.

Odvolání proti rozhodnutím příslušných finančních orgánů, kterými bylo uloženo provést dodatkový odvod, nemá odkladný účinek . *)

Organizacím s nízkou efektivností hospodaření může být v r. 1969 stanoven závazný limit přírůstku průměrné mzdy. Tímto limitem se stanoví přírůstek průměrné mzdy až do výše 3,5 %, který se zjistí porovnáním výše průměrné mzdy za období od počátku měsíce, kdy byl limit stanoven, do konce roku 1969, s průměrnou mzdou za stejné období roku 1968.

Závazný limit přírůstku průměrné mzdy stanoví organizacím nadřízené orgány hospodářského řízení individuálně. V případě potřeby může vláda stanovit závazné limity i pro jednotlivé obory nebo hospodářská odvětví.

Pro posuzování přírůstku průměrné mzdy při stanovení závazných limitů platí obdobně ustanovení § 1 odst. 5 věta první a odstavec 6.

Stanovením závazného limitu přírůstku průměrné mzdy není dotčena povinnost organizace provádět dodatkový odvod z přírůstku průměrných mezd.

Zákon č. 159/1968 Sb., o důchodové dani, se mění takto:

"§ 5Zvýšení daně(1) Poplatníkům uvedeným v § 1 odst. 1 písm. a), b), c), e) - s výjimkou družstevních a podnikových svazů - zabývajícím se převážně obchodní činností , u nichž překračuje růst průměrných mezd 5 % a činí nejvýše 7 %, zvyšuje se daň o částku, která se vypočte z celkového objemu meziročního přírůstku mezd - včetně podílu na hospodářských výsledcích a ostatních osobních výdajů - procentní sazbou vyplývající ze součinu procenta meziročního přírůstku průměrných mezd, převyšujících 5 % a koeficientu 40. Přitom procento meziročního přírůstku průměrných mezd se vypočte s přesností na setinu. Při růstu průměrné mzdy nad 7 % se k této částce připočte čtyřnásobek částky, která se rovná částce meziročního přírůstku objemu mezd vyplývajícího z růstu průměrných mezd nad 7 %.(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví s ministerstvem financí základnu pro výpočet přírůstku mezd u organizací s převážně obchodní činností.(3) Poplatníkům uvedeným v § 1 odst. 1 písm. a), b), c), e) - s výjimkou družstevních a podnikových svazů - zabývajícím se převážně neobchodní činností, zvyšuje se daň z každé individuální roční mzdy pracovníka - včetně podílu na hospodářských výsledcích a ostatních osobních výdajů - z rozdílu převyšujícího základní částku mzdy třicet tisíc Kčs takto:(4) Poplatníkům, kteří zabezpečí zvýšený rozsah služeb a dodávek spotřebních fondů o mimořádných směnách, popřípadě formou mimořádných opatření, mohou příslušné okresní národní výbory na jejich žádost poskytnout předem přiměřenou slevu z takto zvýšené daně, a to až do výše sazeb platných před účinností tohoto zákona.(5) U poplatníků uvedených v § 1 odst . 1 písm. e) se zvýšení daně vypočítá pouze z individuálních ročních mezd pracovníků zajišťujících zdanitelnou činnost."

Poplatníkům uvedeným v § 1 odst. 1 písm. a), b), c), e) - s výjimkou družstevních a podnikových svazů - zabývajícím se převážně obchodní činností , u nichž překračuje růst průměrných mezd 5 % a činí nejvýše 7 %, zvyšuje se daň o částku, která se vypočte z celkového objemu meziročního přírůstku mezd - včetně podílu na hospodářských výsledcích a ostatních osobních výdajů - procentní sazbou vyplývající ze součinu procenta meziročního přírůstku průměrných mezd, převyšujících 5 % a koeficientu 40. Přitom procento meziročního přírůstku průměrných mezd se vypočte s přesností na setinu. Při růstu průměrné mzdy nad 7 % se k této částce připočte čtyřnásobek částky, která se rovná částce meziročního přírůstku objemu mezd vyplývajícího z růstu průměrných mezd nad 7 %.

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví s ministerstvem financí základnu pro výpočet přírůstku mezd u organizací s převážně obchodní činností.

Poplatníkům uvedeným v § 1 odst. 1 písm. a), b), c), e) - s výjimkou družstevních a podnikových svazů - zabývajícím se převážně neobchodní činností, zvyšuje se daň z každé individuální roční mzdy pracovníka - včetně podílu na hospodářských výsledcích a ostatních osobních výdajů - z rozdílu převyšujícího základní částku mzdy třicet tisíc Kčs takto:

Poplatníkům, kteří zabezpečí zvýšený rozsah služeb a dodávek spotřebních fondů o mimořádných směnách, popřípadě formou mimořádných opatření, mohou příslušné okresní národní výbory na jejich žádost poskytnout předem přiměřenou slevu z takto zvýšené daně, a to až do výše sazeb platných před účinností tohoto zákona.

U poplatníků uvedených v § 1 odst . 1 písm. e) se zvýšení daně vypočítá pouze z individuálních ročních mezd pracovníků zajišťujících zdanitelnou činnost.

U výrobních a spotřebních družstev se zrušuje dnem 31. prosince 1969 daňová povinnost vyplývající ze zákona č. 98/1964 Sb., o dani z motorových vozidel, a počínaje dnem 1. ledna 1970 se u nich a jejich svazů a podniků zavádí daňová povinnost ve výši odpovídající odvodům z motorových vozidel podle zákona č. 8/1968 Sb., o státním rozpočtu na rok 1968 a o některých dalších finančních opatřeních.

Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení; ustanovení oddílů I a II se použije pro dodatkový odvod a důchodovou daň za rok 1969.