§ 1Orgány sociálního zabezpečení#
Orgány sociálního zabezpečení České socialistické republiky jsou:
ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky,
Úřad důchodového zabezpečení v Praze,
národní výbory,
ministerstvo vnitra a životního prostředí České socialistické republiky a ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky ve věcech stanovených zákonem o sociálním zabezpečení.1)
Jako orgány zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevních rolníků působí též sociální komise jednotných zemědělských družstev.2)
Orgány sociálního zabezpečení České socialistické republiky zabezpečují účast pracujících na provádění sociálního zabezpečení a jeho kontrole; vytvářejí předpoklady pro účast pracujících na rozhodování ve věcech sociálního zabezpečení. Spolupracují se společenskými organizacemi sdruženými v Národní fronte, zejména s orgány Revolučního odborového hnutí, s orgány Českého svazu výrobních družstev a s orgány Svazu družstevních rolníků.
§ 2Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky#
Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“)
řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení,
zajišťuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v sociálním zabezpečení,
zajišťuje, aby v souladu s možnostmi a potřebami společnosti byly plněny úkoly související s dalším rozvojem sociálního zabezpečení.
Ministerstvo může zřídit jako svůj orgán posudkovou komisi sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu ve výjimečných případech, které určí, pokud jejich posouzení vyžaduje zvláštní odborné znalosti.3)
§ 3Grád důchodového zabezpečení v Praze#
Úřad důchodového zabezpečení v Praze rozhoduje o dávkách důchodového zabezpečení, pokud není v tomto zákoně nebo v zákoně o sociálním zabezpečení stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek.
Úřad důchodového zabezpečení v Praze plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv při výplatě dávek sociálního zabezpečení (pojištění).
Úřad důchodového zabezpečení v Praze spolupracuje při provádění důchodového zabezpečení s národními výbory a organizacemi, které plní povinnosti vyplývající z předpisů o sociálním zabezpečení.
Úřad důchodového zabezpečení v Praze odpovídá za účelné a hospodárné vynakládání prostředků na důchodové zabezpečení, s nimiž hospodaří.
§ 4#
Národní výbory rozhodují v případech stanovených tímto zákonem o dávkách důchodového zabezpečení, o dalších dávkách poskytovaných důchodcům,4) o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte,5) jakož i o dalších dávkách podle zvláštních předpisů.6)
Národní výbory poskytují dávky a služby sociální péče, pokud není v zákoně o sociálním zabezpečení stanoveno, že je poskytuje jiný orgán sociálního zabezpečení.7)
Národní výbory při provádění sociálního zabezpečení poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc.
Národní výbory kontrolují, jak organizace plní povinnosti vyplývající pro ně z předpisů o sociálním zabezpečení a ukládají pokuty za jejích porušení.8)
§ 5#
Okresní národní výbory a krajské národní výbory9) zřizují jako správní komise posudkové komise sociálního zabezpečení, dávkové komise a komise péče o rodinu a děti. Místní národní výbory ve střediskových obcích a městské národní výbory mohou jako správní komise zřídit komise péče o rodinu a děti.
Národní výbor volí předsedy, jejich zástupce, tajemníky a ostatní členy správních komisí z řad svých poslanců a dalších občanů Předsedy komisí a jejich zástupci jsou poslanci národního výboru. Tajemníky těchto komisí volí z řad odborných pracovníků národního výboru.
Za členy posudkových komisí sociálního zabezpečení a dávkových komisí volí národní výbor zejména občany, které mu navrhnou příslušné orgány Revolučního odborového hnutí, Českého svazu výrobních družstev, Svazu družstevních rolníků, Českého svazu protifašistických bojovníků, Svazu invalidů v České socialistické republice, popřípadě další socialistické organizace.
Za členy posudkových komisí sociálního zabezpečení volí národní výbor na návrh příslušných orgánů též vojáky z povolání Československé lidové armády, příslušníky Sboru národní bezpečnosti, vojáky z povolání vojsk ministerstva vnitra, příslušníky Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky, posádkové lékaře sociálního zabezpečení, lékaře státní zdravotní správy, ozbrojených sil a železničního zdravotnictví.
Za členy komisí péče o rodinu a děti volí národní výbor zejména občany, které mu navrhnou příslušné orgány společenských organizací; za členy volí též občany, kteří spolupůsobí při péčí o rodinu a děti, zejména dětské, dorostové a ženské lékaře, pedagogy, psychology, soudce z povolání, prokurátory a příslušníky Sboru národní bezpečnosti.
Složení správní komise k projednání jednotlivých případů určuje předseda komise, popřípadě jeho zástupce, podle povahy projednávaného případu.
Posudková komise sociálního zabezpečení je schopna jednat a usnášet se, jsou-li přítomni předseda nebo jeho zástupce, tajemník, posudkový lékař sociálního zabezpečení a podle povahy projednávaného případu další členové komise, které stanoví prováděcí předpis. Dávková komise je schopna jednat a usnášet se, jsou-li přítomni předseda nebo jeho zástupce a nejméně další dva členové. Komise péče o rodinu a děti je schopna jednat a usnášet se, jsou-li přítomni předseda nebo jeho zástupce a nejméně další čtyři členové.
Správní komise se usnáší většinou hlasů přítomných členů.
Členové správních komisí národních výborů a občané přizvaní k jednáni správních komisí jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti s jednáním dozvěděli.
§ 6#
Posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru a krajského národního výboru posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů ve věcech sociálního zabezpečení.
Krajský národní výbor pověří v případě potřeby okresní národní výbor ve svém územním obvodu, aby jeho posudková komise sociálního zabezpečení posuzovala invaliditu nebo jiné zdravotní otázky související s prováděním sociálního zabezpečení účastníků boje proti fašismu a obětí fašismu a s prováděním sociálního zabezpečení na základě mezinárodních smluv, popřípadě v dalších odůvodněných případech, pro území celého kraje.
Krajský národní výbor v dohodě s dalšími krajskými národními výbory pověří v případě potřeby okresní národní výbor ve svém územním obvodu, aby jeho posudková komise sociálního zabezpečení posuzovala invaliditu nebo jiné zdravotní otázky související s prováděním sociálního zabezpečení na základě mezinárodních smluv, i pro území těchto krajů.
Krajský národní výbor pověří okresní národní výbor ve svém územním obvodu, aby jeho posudková komise sociálního zabezpečení posoudila zdravotní stav a pracovní schopnost účastníka řízení v případě, že se posudkové komise sociálního zabezpečení příslušného okresního národního výboru staly vyloučením svých členů pro podjatost nezpůsobilé jednat a usnášet se.
Okresní národní výbor se souhlasem krajského národního výboru v odůvodněných případech zřídí posudkové komise sociálního zabezpečení s působností pro pracující velkých organizací, které mají závodní zdravotnické zařízení.
§ 7#
Místní národní výbor
§ 8#
Místní národní výbor ve střediskové obci a městský národní výbor
§ 9#
Okresní národní výbor
rozhoduje
opatřuje a předkládá Úřadu důchodového zabezpečení v Praze podklady potřebné k rozhodování o dávkách důchodového zabezpečení,
zpracovává rozbory invalidizace a navrhuje příslušným orgánům opatření směřující k prevenci invalidity a k odstranění jejích následků,
sepisuje, pokud se na něj občan obrátí, žádosti
Působnost podle odstavce 1 písm. a) č. 7 až 9 vykonává okresní národní výbor jen pokud nepřísluší podle § 8 místnímu národnímu výboru ve střediskové obci nebo městskému národnímu výboru.
§ 10#
Okresní národní výbor svou posudkovou komisi sociálního zabezpečení
§ 11#
Okresní národní výbor svou dávkovou komisí
§ 12#
Krajský národní výbor
§ 13#
Krajský národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení
§ 14#
Národní výbory organizují a zabezpečují sociální péči občanů dávkami a službami sociální péče. Za tím účelem vyhledávají ve spolupráci se státními, družstevními a společenskými organizacemi občany, kteří potřebují sociální péči.
§ 15#
Místní národní výbor
§ 16#
Místní národní výbor ve střediskové obcí a městský národní výbor
§ 17#
Místní národní výbor ve střediskové obci a městský národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti, pokud ji zřídil,
§ 18#
Městský národní výbor první kategorie26) a městský národní výbor druhé kategorie27) rozhoduje o umístění matky s dítětem, popřípadě těhotné ženy do domova pro matky s dětmi, který spravuje, a o úhradě za služby v něm poskytované.
Městský národní výbor první kategorie26) dále rozhoduje
o přijetí dítěte do stanice pečovatelské služby pro děti, kterou spravuje, a o úhradě za služby v ní poskytované,
o poskytování pečovatelské služby a o úhradě za ni.
§ 19#
Okresní národní výbor
rozhoduje
vykonává funkcí opatrovníka nezletilých,31)
vykonává stanovený dohled nad nezletilým,32)
sleduje vývoj dětí, které byly umístěny do výchovy jiných občanů než rodičů, a spolupůsobí při organizování náhradní rodinné péče o děti,
navrhuje soudu nařízení ústavní výchovy,33) omezení, popřípadě zbavení rodičovských práv34) a zrušení ústavní výchovy a výchovných opatření uložených soudem,
pečuje o to, aby dětí, které byly propuštěny z ústavní nebo ochranné výchovy, nebo mladiství, kteří bylí propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody, byli přijati do škol nebo zařazeni do vhodné přípravy na povolání nebo do pracovního poměru, popřípadě aby byli i vhodně ubytováni,
účastní se trestního řízení proti mladistvým,35)
působí na převýchovu obtížně vychovatelných dětí a vede jejich evidenci,
podává zprávy soudu o skutečnostech potřebných pro rozhodováním výchově a výživě dětí,
organizuje a koordinuje výchovu občanů k manželství a odpovědnému rodičovství,
poskytuje výchovnou a poradenskou péčí manželům, rodičům, dětem a těhotným ženám při řešení jejich rodinných a sociálních problémů.
Působnost podle odstavce 1 písm. a) č. 4 až 8 a písm. c) vykonává okresní národní výbor jen pokud podle § 15 písm. b) nepřísluší místnímu národnímu výboru anebo pokud podle § 16 písm. a) a b) a podle § 18 odst. 2 písm. b) nepřísluší místnímu národnímu výboru ve střediskové obci nebo městskému národnímu výboru.
§ 20#
Okresní národní výbor při plnění úkolů v péčí o rodinu a děti spolupracuje s místními národními výbory, s jinými státními orgány, školami, školskými a zdravotnickými zařízeními a se společenskými organizacemi.
§ 21#
Okresní národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti
§ 22#
Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení vydává posudek o tom, zda je dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou pro účely poskytování dávek a služeb sociální péče, které stanoví prováděcí předpis.
§ 23#
Okresní národní výbor může přenést svou působnost na úseku péče o rodinu a děti na městský národní výbor první kategorie26) s výjimkou rozhodování o mateřském příspěvku podle § 19 odst. 1 písm. a) č. 2 a 12 a podle § 21 písm. a) č. 4.
§ 24#
Krajský národní výbor
§ 25#
Krajský národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti koordinuje činnost orgánů působících v péči o rodinu a děti ve svém územním obvodu a v součinnosti s okresními národními výbory organizuje náhradní rodinnou péči.
§ 26Oprávnění občanů působících v péči o rodinu a děti#
Při plnění svých úkolů jsou funkcionáři a pracovníci národních výborů, důvěrníci péče o děti, občané pověření dohledem a jiní dobrovolní spolupracovníci oprávněni navštívit dítě a rodinu v bytě nebo tam, kde tráví volný čas, dítě ve škole, mladistvého na pracovišti; mají též právo požadovat od všech zúčastněných orgánů, organizací a občanů potřebné informace a vysvětlení.
§ 27Působnost okresních národních výborů#
Okresní národní výbor rozhoduje
o poskytování zaopatřovacího příspěvku,38)
o poskytování příspěvku na úhradu za užívání bytu vojáka.39)
Okresní národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti rozhoduje o odstraňování tvrdosti, které by se vyskytly při poskytování zaopatřovacího příspěvku a příspěvku na úhradu za užívání bytu vojáka podle zákona o sociálním zabezpečení.25)
§ 28Působnost městských národních výborů#
Městský národní výbor první kategorie28) a městský národní výbor druhé kategorie27) rozhoduje o přijetí občana se změněnou pracovní schopností do výcvikového střediska a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností, která spravuje.
§ 29#
Okresní národní výbor
§ 30#
Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení
§ 31Působnost krajských národních výborů#
Krajský národní výbor
§ 32#
Místní národní výbor
§ 33#
Městský národní výbor první kategorie23) rozhoduje o poskytování pečovatelské služby a o úhradě za ni.
§ 34#
Okresní národní výbor
rozhoduje
vytváří podmínky pro zapojení těžce zdravotně postižených občanů do kulturního a společenského života,
vede evidenci dětí a mladistvých postižených na zdraví,
koordinuje péči o děti a mladistvé postižené na zdraví ve svém územním obvodu.
Působnost podle odstavce 1 písm. a) č. 1 vykonává okresní národní výbor jen pokud nepřísluší podle § 33 městskému národnímu výboru první kategorie.26)
§ 35#
Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení
§ 36Působnost krajských národních výborů#
Krajský národní výbor
§ 37#
Místní národní výbor
§ 38#
Městský národní výbor první kategorie26) rozhoduje o poskytování pečovatelské služby a o úhradě za ni.
§ 39Působnost okresních národních výborů#
Okresní národní výbor
rozhoduje
vytváří podmínky pro zapojení starých občanů do kulturního a společenského života.
Působnost podle odstavce 1 písm. a) č. 1 vykonává okresní národní výbor jen pokud nepřísluší podle § 38 městskému národnímu výboru první kategorie.26)
§ 40#
Místní národní výbor poskytuje občanům, kteří se přechodně ocitli v mimořádně obtížných poměrech a nemohou je překonat vlastním přičiněním, věcné dávky, popřípadě peněžité dávky; okresní národní výbor může těmto občanům poskytovat bezúročná půjčky.
§ 41#
Místní národní výbor ve střediskové obci a městský národní výbor poskytuje občanům, kteří v důsledku návyků pramenících z odlišného způsobu života v minulosti žijí v mimořádně obtížných poměrech, a proto potřebují pomoc společností k jejích překonání, výchovnou a poradenskou péči a podle potřeby též věcné a peněžité dávky.
Okresní národní výbor poskytuje občanům uvedeným v odstavci 1 výchovnou a poradenskou péči a podle potřeby též věcné a peněžité dávky, pokud tato působnost nepřísluší podle odstavce 1 místnímu národnímu výboru ve střediskové obci nebo městskému národnímu výboru.
Na výchovné péči o občany uvedené v odstavci 1 se podílejí místní národní výbory.
V místech s větší koncentrací občanů uvedených v odstavci 1 zřizují národní výbory jako své poradní orgány komise zaměřené k prohloubení a koordinaci péče o tyto občany.
§ 42Působnost městských národních výborů#
Městský národní výbor první kategorie26) a městský národní výbor druhé kategorie27) poskytuje občanům společensky nepřizpůsobeným ubytování v účelovém zařízení, které spravuje.
§ 43Působnost okresních národních výborů#
Okresní národní výbor
poskytuje občanům společensky nepřizpůsobeným
koordinuje péči o občany společensky nepřizpůsobené ve svém územním obvodu.
Na výchovné péči o tyto občany se podílejí místní národní výbory.
§ 44Působnost krajských národních výborů#
Krajský národní výbor koordinuje péči o občany společensky nepřizpůsobené ve svém územním obvodu.
§ 45#
Pro poskytování služeb sociální péče zřizují národní výbory tato účelová zařízení:
§ 46#
Ústavy sociální péče zřizují a spravují okresní národní výbory. Krajské národní výbory zřizují a spravují ústavy sociální péče krajského významu určené převážně pro potřebu celého kraje nebo několika krajů. Národní výbor hlavního města Prahy zřizuje a spravuje ústavy sociální péče pro potřebu hlavního města Prahy. Místní národní výbory mohou zřizovat a spravovat ústavy sociální péče místního významu.
Manželské a předmanželské poradny zřizují a spravují okresní národní výbory a krajské národní výbory.
Domovy pro matky s dětmi zřizují a spravují okresní národní výbory a krajské národní výbory. Pokud je to potřebné vzhledem k situaci v jejich územním obvodu, mohou je zřizovat a spravovat i městské národní výbory první kategorie26) a městské národní výbory druhé kategorie.27)
Zvláštní zařízení pěstounské péče zřizují a spravují okresní národní výbory; mohou je zřizovat a spravovat i městské národní výbory první kategorie26) a městské národní výbory druhé kategorie.27)
Stanice pečovatelské služby pro děti zřizují a spravují okresní národní výbory; mohou je zřizovat a spravovat i městské národní výbory první kategorie.26)
Výcviková střediska a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností zřizují a spravují okresní národní výbory. Specializovaná výcviková zařízení určená převážně pro potřebu celého kraje nebo několika krajů zřizují a spravují krajské národní výbory. Je-li to účelné vzhledem k počtu občanů se změněnou pracovní schopností, které je třeba umístit ve výcvikových střediscích a zařízeních, mohou tato zařízení zřizovat a spravovat též městské národní výbory první kategorie26) a městské národní výbory druhé kategorie.27)
Zařízení pro občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, zřizují a spravují okresní národní výbory; mohou je zřizovat a spravovat i městské národní výbory první kategorie26) a městské národní výbory druhé kategorie.27)
Zařízení pro občany společensky nepřizpůsobené zřizují a spravují okresní národní výbory; mohou je zřizovat a spravovat i městské národní výbory první kategorie26) a městské národní výbory druhé kategorie.27)
Kluby důchodců, samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro důchodce a zařízení pečovatelské služby zřizují a spravují místní národní výbory.
§ 47#
Okresní národní výbor může pro zabezpečování služeb sociální péče zřídit okresní ústav sociálních služeb.
Krajský národní výbor může zřídit pro metodicko-odborné řízení služeb sociální péče krajské metodické středisko sociální péče.
§ 48#
Zařízení uvedená v § 45 pod písmeny a) až h) a v § 47 mohou být zřízena nebo zrušena a jejich objekty odňaty svému účelu jen se souhlasem krajského národního výboru, a jde-li o zařízení spravovaná krajským národním výborem po projednání s ministerstvem. Požadavek souhlasu podle zvláštních předpisů není tím dotčen.
§ 49#
Místní národní výbor může zřizovat střediska sociální péče ze nařízení uvedených v § 46 odst. 1 a 9 pro staré občany a těžce zdravotně postižené občany.
Okresní národní výbor může na základě dohody s místním národním výborem, který spravuje zařízení uvedená v § 46 odst. 1, 3 až 9, převzít zabezpečování služeb sociální péče poskytovaných v těchto zařízeních.
Krajský národní výbor může svěřit zabezpečování služeb sociální péče poskytovaných v zařízeních uvedených v § 46 odst. 1, 3 a 6, která spravuje, okresnímu národnímu výboru, jsou-li pro to vytvořeny potřebné podmínky.
O přijetí do zařízení sociální péče, ukončení pobytu v něm, o přemístění do jiného zařízení a o úhradě za poskytované služby rozhoduje vždy národní výbor, který zařízení spravuje.
§ 50#
Ministerstvo v případě potřeby zřizuje a spravuje zařízení sociální péče se zvláštním zaměřením.
§ 52Pokuty#
Pokuty v případech stanovených zákonem o sociálním zabezpečení45) ukládá okresní národní výbor. Výnos z pokut je příjmem rozpočtu okresního národního výboru, který pokutu uložil.
§ 53Zvláštní příjemce#
Místní národní výbor
§ 54#
Obecné předpisy o správním řízení se nevztahují na řízení
o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte umělců,10) občanů poskytujících věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru, jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, spolupracujících členů jejich rodin a nepracujících důchodců s výjimkou rozhodování o snížení nebo odnětí těchto dávek,
o poskytování lázeňské péče podle předpisů o sociálním zabezpečení,
o poskytování jednorázových peněžitých dávek a věcných dávek podle § 32 písm. a) č. 2 a 3, § 37 písm. a) č. 2, § 40, § 41 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 písm. a) č. 4, o příspěvku na společné stravování podle § 32 písm. a) č. 1 a § 37 písm. a) č. 1, jakož i o úkonech pečovatelské služby zajišťujících nezbytné životní potřeby, které jsou poskytovány bezplatně, pokud řízení o těchto dávkách a službách bylo zahájeno z podnětu orgánu sociálního zabezpečení, nebo jestliže řízení zahájené na návrh skončí přiznáním dávky nebo služby v požadovaném nebo v právním předpise vymezeném rozsahu.
V řízení podle odstavce 1 se přiměřeně použijí ustanovení § 49 a 50 správního řádu47) o lhůtách s výjimkou rozhodování o poskytování lázeňské péče.
Zjistí-li orgán sociálního zabezpečení v řízení podle odstavce 1 zahájeném na návrh, že dávku nebo službu nemůže přiznat vůbec nebo v požadovaném rozsahu, nebo že by přiznáním dávky nebo služby mohly vzniknout právní povinnosti obranu, kterému má být dávka nebo služba přiznána, nebo jinému občanu, postupuje se podle obecných předpisů o správním řízení.
§ 55#
Odvolání
§ 56#
Odchylně od obecných předpisů o správním řízení48) se místní příslušnost národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení řídí:
místem výkonu práce účastníka řízení,
místem přípravy pro pracovní uplatnění, jestliže jde o výplatu příspěvku po dobu přípravy pro pracovní uplatnění včetně jeho zvýšení na rodinné příslušníky a o úhradu nutných výloh spojených s přípravou pro pracovní uplatnění,
sídlem školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, jestliže účastníkem řízení je žák této školy,
sídlem, popřípadě místem pravidelného výjezdního zasedání lékařské komise49) v oboru působnosti federálního ministerstva národní obrany, federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra a životního prostředí České socialistické republiky nebo ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky, jde-li o posouzení zdravotního stavu50) příslušníka ozbrojených sil z povolání, Sboru národní bezpečnosti a Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky, s výjimkou kontrolní lékařské prohlídky poživatele důchodu, jehož služební poměr skončil,
sídlem nápravně výchovného ústavu, popřípadě ústavu pro výkon vazby, jde-li o posouzení zdravotního stavu občana v době výkonu trestu odnětí svobody, popřípadě vazby,
sídlem okresního národního výboru, jehož posudková komise sociálního, zabezpečení byla pověřena (§ 6) posuzovat invaliditu nebo jiné zdravotní otázky související s výkonem sociálního zabezpečení,
sídlem národního výboru, který spravuje ústav nebo jiné zařízení sociální péče, do kterého má být občan přijat,
sídlem národního výboru, v jehož obvodu se zdržuje nezletilé dítě, jestliže řešení otázek jeho výchovy a výživy nesnese odkladu.
Ve věcech, ve kterých podle tohoto zákona rozhoduje nebo činí opatření místní národní výbor, se žádost o dávku nebo službu sociálního zabezpečení podává místnímu národnímu výboru. V ostatních případech se žádost podává okresnímu národnímu výboru.
Žádost o pohřebné po umělci10) a po občanu poskytujícím věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru se podává okresnímu národnímu výboru, u kterého byl zemřelý přihlášen k sociálnímu zabezpečení. Žádost o pohřebné po nepracujícím důchodci a jednotlivě hospodařícím rolníkovi se podává místnímu národnímu výboru ve střediskové obci, městskému nebo okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu měl zemřelý trvalý pobyt.
Žádost o zaopatřovací příspěvek se podává místnímu národnímu výboru, v jehož obvodu má člen rodiny vojáka trvalý pobyt. Žádost o příspěvek na úhradu za užívání bytu vojáka se podává místnímu národnímu výboru, v jehož obvodu měl voják trvalý pobyt před nástupem služby v ozbrojených silách. Místní národní výbor ověří skutečnosti uvedené v žádosti a postoupí jí okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu měl voják před nástupem služby v ozbrojených silách trvalý pobyt.
§ 57#
Působnost národních výborů při rozhodování o přerušení zaměstnání (pojištění) z vážných důvodů a o skončení zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie ze zdravotních a jiných vážných důvodů pro posuzování důchodových nároků podle předpisů platných před 1. říjnem 1988 se řídí právními předpisy platnými před účinnosti tohoto zákona.
Tímto zákonem není dotčena působnost místních národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení, jestliže ji podle předpisů dříve platných okresní národní výbor51) přenesl na místní národní výbor.
§ 58#
Ministerstvo v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a s Českou odborovou radou a po projednání s Českým výborem Svazu družstevních rolníků stanoví vyhláškou
§ 59#
Zrušuje se zákon České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 78/1979 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 10/1982 Sb., zákona České národní rady č. 49/1982 Sb., zákona České národní rady č. 138/1982 Sb. a zákona České národní rady č. 119/1983 Sb.
§ 60Účinnost#
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1988.
Poznámky pod čiarou
- 1)§ 142 až 145 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.
- 2)§ 116 zákona č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zákona č. 116/1967 Sb. a zákona č. 103/1988 Sb.
- 3)§ 118 zákona o sociálním zabezpečení.
- 4)§ 7 písm. d) zákona o sociálním zabezpečení.
- 5)Zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zákona č. 141/1965 Sb., zákona č. 116/1967 Sb., zákona č. 89/1968 Sb., zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 121/1975 Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb. a zákona č. 103/1988 Sb.
§ 2 odst. 1 písm. c) zákona o sociálním zabezpečení.
Nařízení vlády ČSSR č. 98/1971 Sb., o zvýšení podpory při narození dítěte.
Nařízení vlády ČSSR č. 9/1982 Sb., o zvýšení některých sociálních dávek na děti.
Nařízení vlády ČSSR č. 112/1984 Sb., o zvýšení některých sociálních dávek na děti. - 6)Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb. a zákona č. 103/1988 Sb.
Zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 110/1984 Sb. a zákona č. 50/1987 Sb.
Zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péci, ve znění zákona č. 58/1984 Sb.
Nařízení vlády ČSSR č. 98/1971 Sb.
Nařízení vlády ČSSR č. 9/1982 Sb.
Nařízení vlády ČSSR č. 74/1982 Sb., o některých úpravách v nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení pracujících v hornictví.
Nařízení vlády ČSSR č. 112/1984 Sb. - 7)§ 142 odst. 6 a 7 zákona o sociálním zabezpečení.
- 8)§ 111 a 112 zákona o sociálním zabezpečení.
- 9)Působnost Národního výboru hl. m. Prahy je upravena zákonem č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
- 10)§ 2 odst. 1 písm. c) zákona o sociálním zabezpečení.
- 11)§ 7 zákona č. 117/1966 Sb., o některých důsledcích zanedbávání péče o děti.
- 12)§ 34 vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášky č. 92/1968 Sb. a vyhlášky č. 74/1984 Sb.
- 13)§ 120 odst. 4 zákona o sociálním zabezpečení.
- 14)Vyhláška č. 76/1957 Ú. l, o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity).
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášky č. 142/1965 Sb., vyhlášky č. 117/1967 Sb., vyhlášky č. 92/1968 Sb., vyhlášky č. 180/1968 Sb.. vyhlášky č. 76/1970 Sb., vyhlášky č. 128/1975 Sb., vyhlášky č. 54/1976 Sb., vyhlášky č. 164/1979 Sb., vyhlášky č. 80/1982 Sb., vyhlášky č. 153/1983 Sb., vyhlášky č. 74/1984 Sb., vyhlášky č. 133/1984 Sb. a vyhlášky č. 58/1987 Sb. - 15)§ 37 odst. 1 písm. a), § 46 odst. 1 písm. d), § 51 odst. 1 písm. c) zákoníku práce.
§ 52 odst. 3 a 4 zákona č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví. - 16)§ 24 odst. 2 zákona č. 88/1968 Sb., ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 57/1984 Sb. a zákona č. 103/1988 Sb.
Nařízení vlády ČSSR č. 9/1982 Sb. - 17)§ 11 zákona č. 107/1971 Sb.
- 18)§ 71 odst. 5 zákona o sociálním zabezpečení.
- 19)§ 9 odst. 1 písm. e) zákona o sociálním zabezpečení.
- 20)§ 54 odst. 4 zákona o sociálním zabezpečení.
- 21)§ 174 písm. b) č. 2 a 3 zákona o sociálním zabezpečení.
- 22)§ 143 odst. 1 zákona č. 103/1964 Sb.
- 23)§ 43 odst. 2 zákona o rodině.
- 24)§ 2 zákona č. 117/1966 Sb., ve znění zákona č. 99/1972 Sb.
- 25)§ 174 písm. b) č. 1 zákona o sociálním zabezpečení.
- 26)§ 10 odst. 3 zákona o národních výborech, ve znění zákona ČNR č. 137/1982 Sb.
- 27)§ 10 odst. 4 zákona o národních výborech, ve znění zákona ČNR č. 137/1982 Sb.
- 28)§ 46 zákona o rodině.
- 29)§ 100 zákona o rodině.
§ 74 zákona o sociálním zabezpečení. - 30)Zákon č. 107/1971 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 50/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády ČSSR č. 112/1984 Sb. - 31)§ 79 odst. 2 a § 83 odst. 2 zákona o rodině.
- 32)§ 43 odst. 2 písm. b) zákona o rodině.
- 33)§ 45 odst. 3 zákona o rodině.
- 34)§ 44 zákona o rodině.
- 35)§ 291 až 301 trestního řádu.
- 36)§ 8 odst. 2 zákona č. 50/1973 Sb.
- 37)§ 14 zákona č. 107/1971 Sb., ve znění zákona č. 110/1984 Sb.
- 38)§ 76 až 78 zákona o sociálním zabezpečení.
- 39)§ 79 zákona o sociálním zabezpečení.
- 40)§ 85 zákona o sociálním zabezpečení.
- 41)§ 50 zákoníku práce.
- 42)§ 84 zákona o sociálním zabezpečení.
- 43)§ 106 odst. 4 zákona o sociálním zabezpečení.
- 44)§ 86 odst. 2 zákona o sociálním zabezpečení.
- 45)§ 112 zákona o sociálním zabezpečení.
- 46)§ 102 odst. 2 písm. a) zákona o sociálním zabezpečení.
- 47)Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
- 48)§ 7 odst. 2 správního řádu.
- 49)§ 144 odst. 3 zákona o sociálním zabezpečení.
- 50)§ 144 odst. 1 zákona o sociálním zabezpečení.
- 51)§ 84 správního řádu.
§ 9 odst. 1 a § 10 odst. 2 vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 108/1964 Sb., o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení.
§ 10 odst. 2 a § 12 odst. 2 vládního nařízení č. 59/1964 Sb., o úkolech národních výborů při péčí o děti.